sobota 11. dubna 2009
PŘESMĚROVÁNO
Židovské osídlení v obci Chyše bylo kontinuální, od druhé poloviny 16. století až do nacistické okupace. Od druhé poloviny 17. století existovala zdejší židovská náboženská obec. Na konci 18. století žilo v Chyši 17 židovských rodin. V obci Chyše existovaly dva židovské sídelní okrsky. V okrsku v jihozápadní části hrazeného města, spojeným s hlavním náměstím úzkou uličkou vedla radnice, bylo v roce 1841 doloženo pět zděných domů a synagoga z 18. století, které obklopovaly velký dvůr. Dodnes jsou dochovány tři původní stavení. Jihozápadně odtud býval před městskými hradbami další sídelní okrsek, kde byly domy soustředěny po obou stranách ulice podél severního břehu Židovského rybníka. Jeden z domů býval sídlem židovské náboženské obce. Celkem bylo v Chyši roku 1846 doloženo 12 židovských domů. V roce 1848 byla vystavěna nová synagoga. Na konci 19. století byla židovská komunita v obci nejsilnější, k roku 1870 zde bylo hlášeno 136 Židů. Do roku 1870 existovala také v Chyši židovská škola. V roce 1893 byla zdejší komunita připojena k židovské náboženské obci ve Žluticích. V roce 1900 je v Chyši hlášeno 55 Židů a v roce 1930 to pak bylo již jen 22 osob. Roku 1912 byla zdejší synagoga částečně zmodernizována a bohoslužbám poté sloužila až do nacistické okupace. V roce 1938 v Chyši žily již jen 4 židovské rodiny. Po druhé světové válce byla synagoga opuštěna a roku 1972 bylo strženo její horní patro, v němž byl modlitební sál. V současné době je spodní patro synagogy, propojené z městskými hradbami, zcela opuštěné a zasypané sutinami, horní část slouží jako zahrádka.
Synagoga, postavená v roce 1848, stávala na místě starší stavby z 18. století, 100 m jihozápadně od náměstí na okraji ghetta nad Židovským rybníkem
Klasicistní synagoga v podobě hranolové věže vyrůstající z masivu rohové bašty městského opevnění z 15. století. V horním patře synagogy býval modlitební sál.
Vedle synagogy byly později zřízeny tzv. židovské schody, komunikační zkratka propojující židovský sídelní okrsek a tím i vnitřní město s údolím.
Použitá literatura:
Rozkošná, B. – Jakubec, P. 2004 : Židovské památky Čech, Brno, 172
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat