PŘESMĚROVÁNO

Zaniklá panská sídla v dnes zaniklém městě Doupov ve vojenském újezdu Hradiště.

Doupov byl založen patrně kolem poloviny 13. století a ve 2. polovině 13. století vznikla zdejší tvrz, která jistě existovala na přelomu 13. a 14. století. V roce 1281 je uváděn první písemnými prameny doložený držitel Beneš. Na listině z doby kolem roku 1295 je uvedený Oldřich s predikátem z Doupova. Je tak prvním doloženým členem rodu Doupovců z Doupova. Jeho potomci drželi rodové sídlo se statkem až do poloviny 15. století. Poté držení zboží přešlo do rukou Žďárských ze Žďáru, držitelů stejnojmenné tvrze a zboží v blízkosti Doupova. V roce 1468 je připomínán Jetřich, první majitel Doupova z tohoto rodu. Jeho potomci na Doupově sídlili do počátku 16. století, poté ho získali po několika změnách páni z Leisneku, od nichž přešel sňatkem na rod Šliků, v jejichž rukou setrval až do počátku 17. století. Okolo 1580 byla zdejší tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po roce 1620 bylo doupovské zboží Janu Albínu Šlikovi za účast na českém stavovském povstání z let 1618-1620 zkonfiskováno a roku 1622 prodáno Vilému Verdugovi. Vilém Verdugo a jeho potomci seděli na Doupově až do roku 1705. V letech 1665-1670 byl doupovský zámek barokně přestavěn. V roce 1705 koupil zadlužené panství od potomků Viléma Verduga hrabě Gottfried von Lützow. Za něj proběhla roku 1723 další barokní úprava zámku. Roku 1778 syn hraběte Gottfrieda von Lützow Jan Nepomuk zboží prodal Františku Gundakarovi z Colloredo-Mansfeldu. Jeho potomků patřil Doupov až do roku 1842, kdy ho koupila Gabriela Dietrichštejnová, rozená Vratislavová z Mitrovic. Ovšem již roku 1845 jej získal Ervín Černín z Chudenic a v roce 1855 Kurt Karl hrabě Zedwitz. Zedwitzové poté drželi Doupov až do roku 1945. K 1. únoru 1953 se stal Doupov součástí nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště. Po celkovém vysídlení prostoru, dokončeném roku 1954, bylo zlikvidováno i město Doupov. V roce 1957 byl zámek cvičícími vojsky vypálen.V roce 1959 souhlasil Odbor školství a kultury Rady Krajského národního výboru v Karlových Varech s tím, že zámek nebude opraven, po ministerstvu národní obrany však požadoval plánovou dokumentaci objektu. Avšak roku 1965 bylo definitivně upuštěno od památkové ochrany a zámek byl záhy bez průzkumu a požadovaného zaměření demolován


starší tvrz - Postavena ve druhé polovině 13. století. Polohu tvrze dnes neumíme lokalizovat, nelze však vyloučit, že stávala na místě tvrze doložené v 16. století. O stavební podobě starší tvrze nic nevíme.

mladší tvrz - Zbudována v 16. století snad na místě starší tvrze, na vyvýšenině při jihozápadním okraji městečka, poblíž mladšího farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Okolo roku 1580 tvrz přestavěna na renesanční zámek.
V areálu, opevněném vodním příkopem a zřejmě také vnějším valem, stálo za obvodovou hradební zdí několik budov neznámé podoby. Pod jednou z nich, stojící v severozápadní části areálu, býval valeně zaklenutý sklep s klenbou podepřenou středním několikabokým pilířem, pohlceným později severozápadním křídlem mladšího zámku.

zámek - Okolo 1580 byla mladší tvrz přestavěna na renesanční zámek, v letech 1665-1670 a 1723 zámek barokně přestavěn, roku 1957 zámek vypálen a v roce 1965 zámek zdemolován.
Nepravidelně čtyřhranná čtyřkřídlé dispozice, která, jak napovídaly nepravidelnosti jejího obrysu, zachovávala patrně značný podíl středověkých konstrukcí. Čtyřkřídlá dispozice obklopovala ústřední obdélné nádvoří. Jádro původní tvrze zaujímalo nejstarší severozápadní křídlo zámku, kde bývala do svého zničení zachována gotická klenba výše zmíněného sklepu. Obdélné křídlo o jednom patře a osmi okenních osách, kryté mansardovou střechou, doplněno o rozměrný rizalit s hlavním vstupem, zbudovaným snad v místech staršího vstupu do středověké tvrze. K sousednímu severovýchodnímu křídlu, rovněž patrovému, přiléhala čtverhranná přístavba zakončená vysokou věžičkou, nelze vyloučit, že v sobě obsahovala zbytky středověkého zdiva věže přistavěné před obvodovou hradbou nad vodním příkopem. Jihovýchodní patrové křídlo tvořeno pouze obdélnou budovou s plochým dvoupatrovým rizalitem v jejím středu, obsahujícím boční vchod do objektu, obdobnou skladbu mělo křídlo jihozápadní. Fasády zdobily vlastně jen nadokenní římsy, v rizalitu vstupního křídla segmentové, a profilovaná korunní římsa, jinak byly ploché.
V roce 1705 byla lokalita zmiňována jako „zámek Doupov obklopený vodním příkopem, vystavěný do čtverhranu většinou z kamene, částečně však z hrázděného zdiva, v němž se nachází 12 pokojů, kuchyně a spíže, dvě další komory, dále komora pro chlazení piva v létě, vedle pivnice se sudem, dva velké sklepy, dále menší sklep a lednice. Nad výše zmíněnými pokoji se nalézá komora k uskladnění domácích potřeb, v zámeckém nádvoří tryská voda, v níž jsou chovány ryby“.

severozápadní křídlo zámku s hlavním vstupem, vlevo od něho křídlo severovýchodní s věžovitou přístavbou na pohlednici z doby
před rokem 1935

severozápadní křídlo zámku na pohlednici z doby před rokem 1918

zámek s kostelem Nanebevzetí Panny Marie před rokem 1945

zámek s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na pohlednici z roku 1926

Výřez z mapy josefínského vojenského mapování z let 1764-1767. Při jihozápadním okraji města je položen zámek ve vodním opevnění, poblíž se rozkládá dvůr a kostel.

Výřez z katastrální mapy města z roku 1842. Náměstí, probíhající ve směru severovýchod-jihozápad, je na jihozápadě ukončeno kostem Nanebevzetí Panny Marie, za nímž se rozkládají budovy dvora a zámek, dosud částečně obklopený vodním příkopem. Při jihovýchodním okraji zástavby je umístěn další kostel s klášterem.

poslední zbytky zdiva zámku v 80. letech 20. století

Použitá literatura:

Durdík, T. 2000 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 121
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 74/76
Úlovec, J. 1999 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 72/75