PŘESMĚROVÁNO

Hrad Hartenštejn založili před rokem 1473 pánové z Plavna, jako nástupce nedaleko stojícího hradu Hungerberg, který byl v roce 1469 pravděpodobně zničen při obléhání vojsky Jiřího z Poděbrad. Sídlo bylo pojmenováno Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plevenských v Sasku a stal se opěrným vojenským bodem panství na Bochovsku, vzdáleného od jejich hlavního západočeského hradu, Bečova. První zmínka o hradu Hartenštejn pochází z roku 1473, kdy ho Jindřich III. z Plavna zastavil Bohuslavu ze Švamberka. Jindřich III. z Plavna byl více politikem než válečníkem, a proto, jak v Čechách, tak i v sousední římsko-německé říši, dosáhl vysokých úřadů. Byl říšským purkrabím v Míšni, hejtmanem německých lén Království českého a v letech 1494 až 1504 zemským fojtem v Dolní Lužnici. V roce 1496 zastavil Jindřich III. z Plavna Hartenštejn Anně Zedwitzové, ale nakonec jej vyplatil. Zemřel roku 1519 přímo na hradě Hartenštejně. Po jeho smrti převzal panství syn Jindřich IV. z Plavna, oblíbenec nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1521 získal Hartenštejn Jindřich Mašťovský z Kolovrat, za kterého byla znovu provdaná druhá manželka zemřelého Jindřicha III. z Plavna, kněžna Barbora Anhaltská. Následně význam hradu poklesl. Po smrti Jindřicha IV. z Plavna v roce 1554 získal Hartenštejn Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic. V té době však hrad Hartenštejn přestal být obýván. V roce 1567 Hanuš Pröllhofer, držitel Herstošic, dosáhl osvobození od manských poplatků a služeb k hradu Hartenštejnu. Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic prodal již zpustlý hrad Hartenštejn, město Bochov a tři vsi roku 1573 Adamu staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Ten patrně úsporně obnovil hrad, ale sám bydlel v Bochově, kde roku 1579 zemřel. Po jeho smrti panství zdědili jeho synové, kteří se roku 1588 o majetek rozdělili. Hartenštejn dostal nejstarší Anzelm. V roce 1589 vyměnil Anzelm Hartenštejn a Bochov s Jeronýmem starším Hrobčickým z Hrobčic na Březně a Manětíně za statek Koštice. Jeroným roku 1602 umírá a zboží v roce 1606 zdědil jeho syn Ferdinand Burian, který rovněž bydlel v Bochově. Již však v roce 1608 koupila panství v dražbě Marianna Černínová, rozená ze Svárova, od které získal hrad Hartenštejn roku 1609 Vilém starší z Lobkovic. Ještě týž rok získal Hartenštejn Linhart Colonna z Felsu a připojil zboží k panství Andělská Hora. Od roku 1622 vlastnili hrad Hartenštejn Černínové. Poté definitivně zpustl. Jeden z posledních majitelů Antonín Hladík zpustlý Hartenštejn prodal poštmistrovi Beerovi z Bochova, který jej proměnil v kamenolom, což byl počátek jeho likvidace. Kámen z hradu byl používán na stavby domů ve městě. Roku 1927, kdy město Bochov za 500 Kč zříceniny hradu Hartenštejn odkoupilo, zbyly z hradu jen základy, což dosvědčuje dobová fotografie, na jsou vidět jen malé zbytky zdiva. Tehdy přišel bochovský rodák, stavitel Ing. Alois Naff, s návrhem hrad Hartenštejn rekonstruovat. Zhotovil plány bývalého hradu a vypracoval projekt, na jehož základě bylo požádáno o státní subvenci. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od zkrášlovacího spolku a od bochovské městské spořitelny. Ve 30. letech 20. století byl hrad Hartenštejn částečně vykopán a jedna z jeho věží nepříliš šťastně dostavěna a zastřešena. V roce 2008 obdrželo město Bochov dotaci ve výši 1.000.000,- Kč a počalo s opravami hradu Hartenštejn.

hrad – Postaven byl před rokem 1473, úpravy hradu proběhly ještě v 16. a poté hradních zřícenin ve 20. století.
Stavba je vrcholným představitelem nejpromyšlenějších kombinací aktivní dělostřelecké obrany s bateriovými věžemi s analogií v Riedově opevnění Pražského hradu (Bílá věž) s vedením přístupové komunikace. Hradní areál je dominantou okolí.
Nevelký, takřka čtvercový hrad, zaujal vrchol výrazného osamoceného kopce. Středy jeho tří stran zajišťovaly bateriové věže vybavené klíčovými střílnami. Jejich suterény byly klenuté a sestupovalo se do nich z nádvoří. Zachovaná je severní bašta se čtyřmi podlažími. V jihovýchodním nároží stojí vysoký relikt snad paláce. Před čtvrtou stranou ležela rozsáhlá polygonální baštovitá část dispozice, z jejíhož těla ještě v blízkosti brány vystupovala drobná polookrouhlá baštička. V jednom nároží stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova, další stavby je možno předpokládat při obvodu a výkopy v první polovině dvacátého století zjistily i volně, v nádvoří stojící objekt. Při východní baště je na nádvoří vyzděna studna či cisterna. Přístupová cesta k hradu stoupala spirálově okolo návrší a její poslední část před hradem byla vedena po koruně valu před příkopem, takže příchozí než se dostal k bráně, musel obejít všechny tři bateriové věže.
Od roku 1933 probíhají intenzivní práce. Celý areál byl vykopán a stavebně zajištěn. Roku 1936 byla dostavěna a zastřešena severní věž (zvaná též Karlovarská) a do hloubky 34 metrů vytěžena hradní studna. V roce 1937 proběhla ještě oprava suterénů zbývajících bateriových věží. Nad jižní vznikl betonový taneční parket.

půdorys zbytků hradu Hartenštejn

Hrad Hartenštejn na kresbě Karla Liebschera z 19. století,
v popředí vrch se zbytky hradu Hungerberg s kaplí Nejsvětější Trojice

zříceniny hradu Hartenštejn na kresbě Karla Liebschera z 19. století

vrch s hradem Hartenštejn od severovýchodu - duben 2002

vrch s hradem Hartenštejn od severu - červenec 2009

severní věž před konzervací - duben 2002

severní věž před konzervací - duben 2003

vnitřní prostor severní věže před úpravami - duben 2002

severní věž během konzervace - březen 2009

severní věž s novým krovem střechy - červenec 2009

severní věž s novým zastřešením - červenec 2009

severní věž s novým zastřešením - červenec 2009

zpola zasypaná střílna suterénu severní věže - červenec 2009

vstup do suterénu východní věže kolem hradní studny či cisterny - duben 2003

zasypaná střílna v suterénu východní věže - červenec 2009

torzo zdi pravděpodobně hradního paláce - březen 2009

pohled přes příkop na torzo zdi pravděpodobně hradního paláce - červenec 2009

klenby další zástavby hradu - červenec 2009

přístupové schody do další zástavby hradu - srpen 2004

suterén jižní věže - červenec 2009

zbytky hradu Hartenštejn - červenec 2009

použitá literatura :

Durdík, T. 1999 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 70, 148/150
Durdík, T. 2005 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2, Praha, 29/30
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 79, 101
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 254/255