Karlovarská viceprovincie redemptoristů začala v roce 1930 se stavbou klášterního kostela zasvěcený Panně Marii ustavičné pomoci podle návrhu karlovarského architekta Karla Riedela a dvou přilehlých budov. Jedna z nich sloužila jako klášter redemptoristů, sídlo viceprovincie a druhá jako dům katolické charity. Dne 5. června 1933 byl kostel kardinálem Kašparem vysvěcen. Město tehdy získalo novou dominantu. Život kostela však nebyl dlouhý. Po odsunutí německých kněží převzala správu kostela i kláštera pražská provincie. V roce 1950, zrušení všech mužských řeholí v ČSR včetně redemptoristů, byl kostel uzavřen. Dne 31. ledna 1960 jej církev z donucení darovala městu, které v něm zřídilo sklad a bazar nábytku. Do kostela však začalo zatékat (lustr byl odstraněn tak, že ve střeše a stropě vznikla díra).Od roku 1967 se snažila církev získat kostel zpět a městský národní výbor Karlovy Vary nakonec 11. března 1969 vyhověl, ale již 7. září 1971 dohodu zrušil. Aby nebylo poznat, že se jedná o kostel, byla v roce 1972 odstraněna vodorovné břevno vrcholového kříže na věži. O kostele se dál uvažovalo jako o administrativní budově, výstavní hale, bazénu apod. MNV chtěl do kostela vestavět mezistropy a udělat z něj administrativní budovu. Nenašel se však dodavatel, tak byl v říjnu 1984 kostel stržen. Zůstaly jen budovy kláštera, ten byl v letech 1986 - 1990 přestavěn na nové sídlo Městského národního výboru (dnes Magistrát města Karlovy Vary, budova 1). Po roce 1990 redemptoristé usilovali aspoň o vrácení pozemku, ale bez úspěchu.
Jednolodní obdélný kostel z režných cihel s vysokou hranolovitou věží při bočním průčelí s betonovým křížem na vrcholu a se zaobleným závěrem presbytáře. Zařízení bývalo pseudorenesanční. Vedle kostela byly postaveny budovy kláštera.
klášterní kostel Panny Marie ustavičné pomoci v Karlových Varech
kostel se zaobleným presbytářem za budovami kláštera od severovýchodu
Použitá literatura:
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 68/69
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 36
Žádné komentáře:
Okomentovat