PŘESMĚROVÁNO

Zaniklá panská sídla ve vsi Kozlov ležící 5 kilometrů jižně od Bochova.

První písemná zmínka o vsi Kozlov s tvrzí pochází z roku 1365, kdy patřila ves k manskému systému hradu Hungerberg a seděli zde Němota, Předota a Ješek z Kozlova. Prameny o zdejším panském sídle nijak neinformují, takže o jeho existenci usuzujeme pouze z predikátů majitelů vsi, vyskytujících se především ve tvaru „de Kozlow“, případně podle způsobu zápisu jejich vlastnictví vsi, totiž „residencium in Kozloow“. Majitelé ji drželi jako manství a vykonávali z něho přesněji neznámý druh služeb. Další drobné majitelé, snad potomci těchto držitelů, se následně v držbě vsi často střídali až do poloviny 15. století. Byli to roku 1393 Jan z Kozlova, v roce 1395 Hanuš z Ratiboře, snad totožný s Janem s Kozlova, roku 1400 jakýsi Fulfiš, 1405 Otík z Bratřence a v roce 1431 Roman Starší z Kozlova a později jeho bratr Václav. V polovině 15. století písemné zmínky o Kozlově náhle mizí. Manské povinnosti kozlovských majitelů byly koncem 15. století převedeny k novému mladšímu hradu Hartenštejnu pánů z Plavna. V roce 1500 nebo již dříve byla zdejší tvrz opuštěna a zanikla. Kolem roku 1550 získali léno členové rodu Uttenhoferů z Uttenhofu od Jana Ratibořského ze Chcebuze. V roce 1567 Jindřich staršího z Plavna propustil Jiřímu Uttenhoferovi z Utenhoferu „zu Kossla“ statek Kozlov z manské služby a od té doby Kozlov dědičným panstvím. Poté drželi panství potomci Jiřího Uttenhofera, kteří vystavěli novou renesanční tvrz. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře byla Adamu Uttenhoferovi z Uttenhofu ves, tvrz i poplužní dvůr za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 zkonfiskováno. Poté byl Kozlov prodán Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. V roce 1667 získali panství Kozlov od Rössefeldů Steinbachové, od kterých roku 1687 přešel statek na Pikharty z Grünthalu. Ve druhé polovině 17. nebo počátkem 18. století byla renesanční tvrz přestavěna na barokní zámek. Od roku 1744 vlastnili panství po Pikhartech z Grünthalu Trautenberkové. V letech 1775-1792 držel panství po Trautenbercích rytíř František Kager ze Štampachu a poté zde vládli Hoyerové z Blumenau a ještě množství dalších majitelů, neboť statek si udržel samostatnost až do 20. století. Stavební stav zámku před druhou světovou válkou se stále zhoršoval. Podle zachovaných svědectví měl zámek ve třicátých letech narušené střechy, kterými zatékalo. Půda měla shnilé podlahy. Řada místností sloužila jako skladovací místnosti na obilí. Zámek byl proto v roce 1939 částečně odstřelen a kolem roku 1943 dokonce vyhořel a nebyl již opraven. Poté byl zámek roku 1949 nebo 1950 pro zchátralost stržen. Konec 50. let 20. století bylo zbylé zdivo zámku rozebráno obyvateli vsi jako stavební materiál.


stará tvrz – Vznikla patrně až v polovině 14. století, po roce 1500 nebo dříve byla opuštěna a zanikla. Dnes neznáme podobu ani polohu tvrze, někteří autoři se domnívají, že stávalo v místech pozdějšího zámku nebo v blízkosti kostela

mladší tvrz – Postavena ve druhé polovině 16. století a ve 2. polovině 17. nebo počátek 18. století byla přestavěna na barokní zámek.
Rozsáhlá obdélná renesanční patrová budova o rozměrech přibližně 24 x 19 m, doplněna dvěma dvoupatrovými věžemi polygonálního tvaru v nárožích jihovýchodního průčelí. Objekt kryla jedna vysoká podélná a dvě kratší příčné sedlové střechy. Vstup do budovy vedl od jihovýchodu, k němuž se obracela hlavním průčelím s dvojicí nárožních věží. Přízemí stavby obsahovalo vstupní halu se schodištěm do patra a dalších pět místností, zaklenutých vesměs renesančními klenbami s hřebínky nebo mladšími valenými klenbami s trojbokými výsečemi. Při jihovýchodním nároží byl umístěn velký sál. Patro bylo členěno obdobně, tři místnosti si zde uchovaly valené klenby. Obě nárožní věže měli v přízemí i patře interiéru hvězdicové klenby.

zámek - Přestavěn barokně z renesanční tvrze ve druhé polovině 17. nebo na počátku 18. století, kolem roku 1943 vyhořel a nebyl již opraven, v letech 1949 nebo 1950 byl pro zchátralost stržen a koncem 50. let 20. století jeho zbylé zdivo rozebrali obyvatelé vsi jako stavební materiál.
Při přestavbě si nová budova zachovala dispozici tvrze. Obě věže byly zastřešeny barokními báněmi.
V tvz. Josefském vojenském mapování ze 70. let 18. století je ves popisována takto: „Goslau liegt an einer Anhöhe, …, hat eine zum theil gemauerte herrschafftliche Wohnung, in dem von Holtz erbauten Mayerhofe. Eine Kirche mit guter Kirchhofmauer, nebst Soliden Pfarrhof…“ (Kozlov leží na vyvýšenině, … , nachází se zde zčásti zděné panské obydlí, ležící v poplužním dvoře vybudovaném ze dřeva. Kostel je obklopen dobrou ohradní zdí, nedaleko stojící fara je také solidní stavba). Nepublikovaná práce J. Kabáta a K. Slepičky popisuje stav ruiny z doby 1955–1957 takto: „Zbytky zámku zachovány v obci; v jeho severozápadní části sklep, dlouhý asi 11 metrů a klenutý valeně, vše zatopeno vodou.“ V té době již celá budova ustoupila demolici, takže byly zachovány pouze zbytky nároží a obvodového zdiva hustě porostlého vegetací. V roce 1984 z celého objektu zbývaly již jen cca 50 cm vysoké základy obvodového zdiva části stavby, další část byla odstraněna a prostor zarovnán a přeměněn v užitnou plochu. Dnes již ani v terénu není patrné, kde vlastně zámek stával. Zbyly z něho pouze některé doprovodné budovy původně hospodářského charakteru, sloužící dnes k podnikatelské činnosti firmy ZE-PRA.

Dnes zbývají z budovy bývalého zámku jen nezřetelné nízké zbytky základového zdiva.

ves se zámkem v popředí uprostřed na plánu z roku 1727

severní průčelí zámku s nárožní věží na kresbě A. Levého z konce 19. století

východní průčelí zámku se dvojicí nárožních věží koncem 19. století

Výřez z katastrální mapy vsi z roku 1841.
V její jižní části se rozkládá poplužní dvůr s budovou tvrze v západním průčelí.

kozlovský zámek na pohlednici z doby kolem roku 1930

zámek v roce 1939 po částečném odstřelu

Plán přízemí tvrze. Stav z roku 1940.
Křížky je značeno zdivo ze 16. až počátku 17. století, mladší zdivo není značeno.

torzo zdi zámku v 50. letech 20. století krátce před rozebráním

použitá literatura :

Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 160
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 154/156
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 144/147