Kostely spolu s klášterem stály přes silnici proti nynějšímu Ústavu sociální péče na Mariánské. Dnes je zde oplocené, téměř volná plocha, pozůstatek pracovních táborů.
Od konce 15. století zde byla poustevna s kaplí, kterou nahradil poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie vysvěcený 8. září 1699. U poutního kostela zbudovali v letech 1754 až 1765 kapucíni svůj klášter spolu s novým klášterním kostelem sv. Františka. Budovy kláštera tvořily velký čtverhran, jehož severní stranu zabíral starší poutní kostel a východní část zaujal nový klášterní kostel. V rámci odsunu opustili klášter v roce 1946 nejprve němečtí mniši. Roku 1948 však podlehl klášter úplnému zrušení. Koncem roku 1950 začali příslušníci Státní bezpečnosti demolovat vybavení kostelů a kláštera. Z chrámu byly vynášeny a páleny řezbami zdobené lavice z osmnáctého století. Prázdný prostor sloužil pak jako vyšetřovna. Později změnili chrámovou loď ve cvičnou střelnici. Nejoblíbenějšími terči byly sošky andělíčků, kterým byly ustřelovány ruce. Po zničení interiéru byl kostel přebudován na garáže pro vozy ministerstva vnitra. V roce 1951 se začal na prostranství před klášterem budovat mohutný psinec s padesáti kotci a asi 300 metrů od silnice nový koncentrační tábor Mariánská.V roce 1965 došlo ke srovnání kláštera se zemí, jelikož v obci byly otevřeny uranové doly a s nimi spojené komunistické koncentrační tábory a přístup veřejnosti tak byl nežádoucí.
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Postaven roku 1699, zbořen v roce 1965
Barokní jednolodní stavba s tříboce uzavřeným presbytářem krytá sedlovou střechou z břidlice s věžičkou. Býval hrubě omítnutý, žlutý a stával u prastaré lípy. Loď byla o rozměrech 17 x 9 m, kněžiště 5 m hluboké. Východní strana přikryta od let 1754-1756 přistavěným klášterním kostelem (navazovaly v pravém úhlu). Barokní vybavení interiéru.
Z kostela se dochovala pouze jedna stěna po celé délce do výšky 1,5 - 3 m. Byla ponechána jako zeď klášterního dvora; ten je z větší části nevyužit, v menší části skleník a záhony.
Klášterní kostel sv. Františka
Postaven v letech 1754-1756 spolu s klášterem, zbořen roku 1965
Zaujímal 2/3 východní strany čtvercového dvora klášterního areálu. Navazoval pod pravým úhlem na starší poutní kostel. Jednoduchá jednolodní stavba, žlutě omítnutá. Rozměry lodě byly 16,5 x 7,5 m. Mnišský chór klášterního kostela poté sloužil pro oba kostely. Barokní vybavení interiéru. Zachovaly se pouze varhany, instalované roku 2002 do nově zřízené koncertní síně v bývalém kapucínském kostele v Sokolově.
Dnes po klášterním kostele nezbývají žádné pozůstatky ani trosky.
interiér kostela s hlavním oltářem kláštera v roce 1927
interiér kostela na fotografii Roberta Fuchse z Nových Hamrů před rokem 1945
interiér kostela na fotografii Roberta Fuchse z Nových Hamrů před rokem 1945
Použitá literatura:
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 74/77
Žádné komentáře:
Okomentovat