Památky a příroda Karlovarska: PŘESMĚROVÁNO

Původně farní, dnes hřbitovní románský kostel sv.Jakuba Většího v Ostrově postaven v místech původního středověkého trhového sídliště, pojmenovaného po otci Bohuslavova(I) z Rýzmumburka Slavkenwerde, na vyvýšenině, na jakémsi ostrově, obklopen říčkou Bystřicí. Jde o nejstarší stavební památku města dokládající první osídlení okolí. Hřbitov se kolem kostela rozkládal od středověku. První rozšíření hřbitova dokládá kamenná deska s letopočtem 1588, přenesená ze staré brány na současnou hospodářskou budovu. Na hřbitově u kostela jsou dnes svezeny dva smírčí kříže z okolí Nejdský a Jáchymovský.

Z roku 1208 je první zmínka o lokalitě i o kostelu v oseckém falzu, kdy Bohuslav(I) syn Slavka(I) z Rýzmburku daroval mnichům oseckého kláštera patronátní právo kostela v Ostrově a ves Passengrün (dnes Dubina) v šemnickém újezdu. Roku 1226 byl kostel vysvěcen. V roce 1239 potvrdil král Václav I. Bohuslavovo(I) darování patronátního práva kostela v Ostrově a vsi Passengrün. Postupem času ale chátral a počátkem 17. století se o něm v dobových dokumentech psalo jako o zpustlém. V minulosti prošel dvěma opravami, a to v roce 1606 a 1912. Město převzalo před časem bezúplatně kostel od církve, která neměla na jeho údržbu peníze a začalo s jeho rekonstrukcí. Při opravě kostela v roce 2005 byla v sanktusovníku nalezena schránka, která obsahovala záznamy psané při opravách v roce 1912 a 6 kusů mincí C. a K. Rakouska. Z dokumentů byly pořízeny kopie a ty byly spolu s dalšími předměty vloženy opět vloženy do schránky a 14. 10. 2005 uloženy v báni kostela.

Jednolodní románský kostel s pravoúhlým chórem čtvercového půdorysu vybudován z lomového zdiva umělecko historického datování do 30.let 13.století.
Vnější fasáda je jednoduchá, nečleněná, nezdobená. Na jižní straně lodi se dochoval hlavní ústupkový portál, který vyrůstá z bohatě profilované trnože, zaklenut trojicí půlkruhově sklenutých archivolt nasedajících na plastickou římsu. Loď je plochostropá. Chór se do ní otevírá arkádou půlkruhově zaklenutého vítězného oblouku. Původně býval zaklenut křížovou klenbou, dochovaná je však až pozdně gotická. V presbytáři byly objeveny raně gotické malby a v lodi malby renesanční a raně barokní.
Nápadně mohutné zdivo chóru a přezdění východního štítu lodi napovídá, že kostel zřejmě obsahoval věž situovanou právě na východní část chóru, stejně jako u podobných staveb na Chebsku a Loketsku, které mají inspiraci stavebním typem ze západního sousedství v Horních Francích, Vogtland a Plíseň.
V někdejším opevněném areálu kostela se asi nalézalo i sídlo velmože, vlastníka osady a kostela.

Kostel by měl být v příštích letech rekonstruován a sloužit jako smuteční síň.