PŘESMĚROVÁNO

Zaniklá tvrz ve vsi Polom asi 5 km jihovýchodně od Bochova a 6 km severozápadně od Žlutic.

První zmínka o vsi údajně pochází z listin hlásících se k rokům 1183 a 1185, podle nichž ji český kníže Bedřich daroval johanitům. Jedná se však o mladší listinná falza a není tak jisté, zda vesnice v nich jmenovaná je totožná s tímto Polomem. Johanité však v této oblasti, například v Krašově, statky již měli, je tedy pravděpodobné, že už ves existovala, i když třeba johanitům nepatřila. Další zprávy jsou pak podstatně mladší. Někdy v průběhu 14. století ves získali členové rodu píšícího se po ní jako Polomcové z Polomě. První z nich je uváděn k roku 1404 Jan Polomek z Polomu. Tehdy je také poprvé doložena zdejší tvrz, založená během 14. století. Jeho potomci na tvrzi seděli až do počátku 16. století. Tehdy ves krátce patřila Hýzrlům z Chodů. Již roku 1524 nastoupila v držení zboží Kateřina Dobrohostová z Kolovrat. V roce 1529 prodala její dcera Ludmila, rozená z Ronšperka zboží Polom Markétě Lobkovicové, rozené z Plavna. V roce 1545 získala statek od Markéty Lobkovicové Anna, manželka Anselma ze Steinsdorfu, jejíž syn Adam koupil statek Údrč a blízký Polom k němu připojil. Polom poté již nikdy nenabyla samostatnosti a zdejší tvrz se tehdy připomíná naposledy. V roce 1590 přešla Údrč s Polomem do rukou Pröllhoferů z Purkeršdorfu, v roce 1608 získali Údrč s Polomem Šlikové z Holíče a roku 1613 se stal novým majitelem Údrče s Polomem Jáchym Libštejnský z Kolovrat. V roce 1620 byl statek Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 zkonfiskován. Přitom se již tvrz v Polomi nepřipomíná. Zřejmě nebyla dlouho obývána a časem zchátrala a zanikla.

tvrz - Vznikla ve 14. století a v polovině 16. století byla opuštěna a zanikla.
Podle starší literatury byla tvrz lokalizována většinou do západní části vsi, do blízkosti objektu čp. 14, kde se mělo dochovat tvrziště se zbytky zdiva, příkopem a valem, zčásti zastavěné přilehlým domem. Dům čp. 14 byl odstraněn spolu s pozůstatky tvrze rozkládajícími se v jeho blízkosti někdy v 60. letech 20. století. Pozůstatky tvrze tak bez průzkumu zanikly a není možné potvrdit ani vyvrátit tvrzení o lokalizaci zdejšího panského sídla.

výřez z katastrální mapy vsi Polom z roku 1841
předpokládané místo tvrziště je zakresleno v západní části vsi

použitá literatura:

Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 269/270
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 269
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 232/233