Památky a příroda Karlovarska: PŘESMĚROVÁNO

17 m vysoká zděná osmiboká věž s krytou zasklenou ochozovou plošinou stojí spolu s horským hotelem na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Vyhlídkový ochoz ve výšce 14 m je přístupný po 75 kamenných schodech točitých proti směru hodinových ručiček a je z něj rozsáhlý kruhový výhled. Severovýchodním směrem na Děčínský Sněžník, České Středohoří, Lužické hory, Ještěd, mimořádně i na Sněžku a Milešovku, východním směrem na Říp, pražskou Bílou horu, jihovýchodně na Doupovské hory, jižně na Český les a Šumavu, západně na Krušné hory a severně na Německo. Do roku 1998 držela věž na Klínovci primát nejvýše položené rozhledny v České republice, než ji na 1315 m vysokém šumavském Poledníku předstihla rekonstruovaná věž.

Svorový vrchol Klínovec (něm. Keilberg) byl od počátku 19. století vyhledávaným výletním místem a dřevěná pyramida z roku 1817 umožňovala turistům přicházejícím na vrchol daleký výhled. V roce 1838 zde postavil jáchymovský poštmistr Florián Makasy a jáchymovský hostinský Petr Weigl dřevěný gloriet, který nahradil starší, již nevyhovující stavbu. Gloriet v roce 1868 shořel.
Dne 30.5.1880 vzniká v Jáchymově spolek Erzgebirgsverein (Krušnohorský spolek), jehož hlavním bodem ve stanovách je jako u všech institucí vzniklých v tomto období v podkrušnohorských centrech, výstavba turistických zařízení. Již v prvním roce činnosti, roku 1880se členové spolku rozhodli k postavení zděné vyhlídkové věže na vrcholu Klínovce, financované převážně sbírkami. Protože vyhlídka na úspěch byla nejistá, a aby lépe přesvědčili případné dárce, že mají skutečně zájem vybudovat rozhlednu, postavili na vrcholu během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou provizorní dřevěnou konstrukci, která zde stála až do roku 1883.
Myšlenka se v nejbližších letech prosadila natolik, že roku 1882 jáchymovská obec propůjčila bezplatně na vrcholku hory potřebný pozemek a dovolila tam těžbu potřebného kamene a písku. Roku 1883 byla provedena omezená soutěž na projekt vyhlídkové věže. Známi jsou jen dva účastníci, plzeňský podnikatel Johann Unger a ve své době v Podkrušnohoří známý a hojně zaměstnávaný kadaňský stavitel Josef Peter. Jeho projekt byl přijat a 17.června1883 mu byl svěřen k provedení v rozpočtové částce 3300 zlatých. Za obtížných povětrnostních podmínek byla věž do 27. září 1983 vyzděna do úrovně vyhlídkové plošiny a dokončena během léta 1884 tak, že mohla být 3. srpna 1884 slavnostně vysvěcena a předána svému účelu za početného shromáždění obyvatel z širokého okolí. Náklady stavby vystoupili oproti projektu na 4300 zlatých.
V roce 1893 byl v sousedství rozhledny postaven a zprovozněn hostinec. Stále rostoucímu počtu návštěvníků však nestačil, a proto musely být jeho prostory několikrát rozšířeny. Hotel navazující na rozhlednu je z roku 1908, kdy se zde uskutečnila Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Z ní se dochovala výstavní hala s kazetovým stropem a erby vystavujících krušnohorských měst. Po výstavě byla hala upravena na restaurační jídelnu, v níž se mohli návštěvníci osvěžit.
Objekt byl dokončen roku 1927 a po požáru jedné budovy v roce 1929 proběhla další dostavba. V roce 1983 byla provedena zatím poslední rekonstrukce celého objektu.
V 70. letech 20. století bylo zdivo rozhledny z obou stran zpevněno betonovým pláštěm.
V době rozvoje televizního vysílání byla na vrcholu Klínovce v sousedství budov u rozhledny postavena 80 m vysoká televizní věž a rozhledna tak ztratila dominantní postavení na panoramatu Krušných hor.
Do roku 1991 patřily objekty na Klínovci městu Jáchymov. Tehdejší radnici zlákal slib firmy Interconex, že do opravy hotelu a rozhledny investuje 25 milionů korun. Po zaplacení kupní ceny 18 milionů nabídl kupec hotel i s pozemky dalším zájemcům a k opravě nedošlo.
V srpnu 2003 koupila zchátralý hotel společnost Služby Boží Dar, s r. o., jejímž jediným vlastníkem je obec Boží Dar. Objekty na vrcholu měly podle plánu v letech 2004-2008 projít rekonstrukcí, která měla stát kolem 150 milionů korun, přičemž potřebný obnos chtěla obec shromáždit i prostřednictvím sbírky.
Vzhledem k havarijnímu stavu byla rozhledna uzavřena s obec v září 2004 zahájila opravu schodiště a střechy. Na jaře roku 2005 měla proběhnout rekonstrukce vnějšího pláště věže pomocí speciální omítky odolné nepříznivému počasí a ke zpřístupnění rozhledny mělo dojít v červnu 2005. Avšak při opravě stavební firma zjistila, že věž má narušené zdivo, a rekonstrukce byla přerušena. Další postup určí statici a památkáři. Původně obec na opravu vyčlenila přes 2,5 milionu korun. Nyní se pokusí další peníze získat od ministerstva kultury.