PŘESMĚROVÁNO

Kostel postaven po roce 1500 na místě staršího v pozdně gotickém slohu. Stöhrt uvádí, že viděl zakládající listinu kostela sv. Urbana z roku 1493 u svého kmotra, a že byl kostel postaven neznámým stavitelem v pozdně gotickém slohu, měl čtyři pilíře s pozdně gotickou věžičkou, vysoká strmá střecha měla dva štíty s úzkými vysokými okny v západní apsidě. Roku 1511 rytíř Jiljí ze Štampachu osadu Rybáře daroval městu Karlovy Vary se vším právem a s povinností sloužit za něho a jeho rod každý týden mši. Roku 1511 loketský komoří Štěpán z Brandenu daroval špitálu sv. Ducha v Karlových Varech 550 zlatých, s povinností, aby úroky z tohoto obnosu byly použity na údržbu kostelů sv. Urbana v Rybářích a sv. Ondřeje v Karlových Varech. Předpokládá se, že dárce mohl být pohřben na hřbitově kostela sv. Urbana. V Karlových Varech působili jako faráři a kaplani křížovníci s červenou hvězdou.
Podle karlovarské matriky je známo, že byly v roce 1585 v kostele uzavřeny dva sňatky. 5.9.1717 byl vysvěcen hlavní oltář opatem strahovských premonstrátů Marianem Antonem Hermannem, který jej opatřil relikviemi a autentikou. Roku 1816 navrhuje Leopold Stöhr opravit kostely sv. Urbana a sv. Ondřeje. Byla nahrazena stará prkna novými. Roku 1818 proveden vážný zásah do staré části kostela, byla odstraněna předsíň a kruchta. V roce 1820 byl kostel vážně poškozen bouří, kdy zůstal beze střechy. Městská rada v Karlových Varech rozhodla kostel již neopravovat a vystavět malou kapličku. Rybářští tím byli pobouřeni a žádali opravu kostela, aby v něm mohly být slouženy bohoslužby, tak jako doposud. Roku 1828 byl kostel opraven a na věž zavěšeny zvony, které však byly prý krátce na to ukradeny a v roce 1833 byl kostel znovu vysvěcen. V roce 1861 byl kostel opraven a nově pokryta věž a při té příležitosti na ní nalezena cínová deska s latinským nápisem a chronogramem z roku 1715 : „toho roku, kdy se Turci chystali vyhubit Slovany, krátce po smrti krále Francouzů, za vlády našeho císaře Karla IV. Byla opravena věž dne 13. 9. toho času, kdy byl farářem v K. Varech p. František Böhm z řádu křižovníků s červenou hvězdou a kaplanem Jiří Tomáš Fassmann téhož řádu. Při té příležitosti nechal Karel IV. osadit kupoli věže a restaurovat ji. Při kostele založen hřbitov.“ Roku 1879 byl kostel restaurován. V roce 1883 kostel přestavěn do empírové podoby. Po roce 1906 po výstavbě kostela sv. Kříže v Rybářích přestal být kostel sv. Urbana používán. V letech 1938 až 1945 kostel přeměněn v Památník osvobození. Kvůli havarijnímu stavu kostela v 90. letech 20. století vznikla Společnost pro obnovu kostela sv. Urbana. Na památce ale vznikl několikamilionový dluh, jenž udělal podnikatel Adolf Riedel z Karlových Varů. Kostel sloužil jako zástava za úvěr ve výši 12 mil. Kč, který nebyl splacen. Pozemek pod kostelem patří církvi. Město Karlovy Vary v roce 2008 připravilo náhradní projekt na dotaci z Regionálního operačního programu "Oprava kostela sv. Urbana v Rybářích a revitalizace jeho okolí".


Všechno nasvědčuje tomu, že kostel sv. Urbana vznikl na místě kostela staršího, snad stojí na románských základech (10. stol.), které kopíruje – jedná se o jednolodní dispozici s nepravidelným polygonálním presbytářem. V archivních materiálech je obsaženo, že kostel měl tehdy vyzděnou jen spodní část obvodového zdiva, horní podlaží lodi a presbytáře i štít tvořila stěna z prken spojená zvenčí silnými latěmi. Kostel měl dva oltáře, kazatelnu a pravděpodobně i křtitelnici. Ještě v 19. století byl v prostoru kostela kámen na němž stála podle Stöhra kovová křtitelnice ve tvaru zvonu. Nad vchodem byl chór a od něj vpravo boční oltář sv. Jiří, který byl osvětlován gotickým oknem. Po straně lodi velmi úzká okna, vně předsíň z prken a schody na kúr. Kostel měl sanktusovou věž (štíhlá věžička na hřebenu střechy kostela se zvonem). Hlavní oltář byl ze sliveneckého mramoru, ve skříňce nad oltářem bývala románská relikvie vysoké hodnoty, dále byla v interiéru gotická dřevěná plastika (81 cm vysoká z roku 1500), triumfální oblouk a socha Urbana I. Svatého (17. papež, pontifikát v letech 222-230, byl pronásledován za křesťanství a potírání kacířství samotným císařem, podle jedné z legend prý obrátil na víru Valeriána, ženicha Cecilie a pokřtil ho, zemřel asi v roce 230 v Římě a byl objeven i jeho hrob na Via Apia v Pretextatově cemeteriu). Oltářní obraz představoval sv. Ondřeje na kříži (zdařilá kopie neznámého malíře), původně určena pro kostel sv. Urbana, ale rozměrem obraz nevyhovoval. Obraz, o kterém domníváme, že je na něm vyobrazen papež Urban I. Svatý, byl objeven v církevním depozitáři v Rybářích – varhany byly od firmy Rieger z Jägerndorfu a nový zvon od Ernsta Diepolda z Prahy. Na oltáři byla deska a na ní erb s věží, půlměsícem, písmeny J. A. D. a uveden letopočet 1686.
V nálezové zprávě o výzkumu kostela (Hus, M.-Klsák, J.) nabyly nalezeny žádné artefakty, které by umožnily datování – archeologové určili pravděpodobné datování stavby do pozdní gotiky


V současné je době kostel v dezolátním stavu – byly poškozeny obvodové zdi, vylámáno ostění, zřítil se triumfální oblouk a je narušena statika malé věže

Rybáře od západu s kostelem sv. Urbana na kresbě L. E. G. Buquoye z doby kolem roku 1800

kostel sv. Urbana na kresbě po restaurování v roce 1833

kostel sv. Urbana na stavebním výkresu z roku 1879

kostel s hlavním vchodem a průčelím od západu - prosinec 2007

detail empírového vstupního průčelí - prosinec 2007

interiér kostela od hlavního vchodu - prosinec 2007

věž kostela od západu - prosinec 2007

detail ostění oken - prosinec 2007

jižní průčelí kostela - prosinec 2007

kostel od jihovýchodu - prosinec 2007

interiér kostela z věže - prosinec 2007

věž kostela - prosinec 2007

kostel na vysoké skále od jihu - prosinec 2007

Použitá literatura:

Jásek, J. 2005 : Minulost a současnost kostela sv. Urbana v Rybářích, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 26/29
Kolektiv 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 269
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 70/71