Ve druhé polovině 18. století byla pro obyvatele Ryžovny cesta na bohoslužby do kostela sv. Anny v Božím Daru příliš dlouhá a za tuhých zim velice namáhavá, proto si zde v roce 1786 založili faru a o dvacet let později se Ryžovna dočkala i vlastního kostela, budovy s popisným číslem 2. Předtím se konaly pobožnosti v soukromých domech, při větších slavnostech se konaly v sále hostince Greyer. Na Wagnerově kopci (Wagnerberg, 1 060m), stávala dříve dřevěná zvonice s jedním modlitebním zvonkem. Základní kámen kostela položil soudní úředník Franz Perschke z Jáchymova. Výstavbu farního kostela postaveného jako novostavbu financoval místní náboženský fond. Stavbu, která probíhala v letech 1805-1807, vedli zednický mistr Florián Fischerem a tesařský mistr Jan Bleier z Jáchymova. Kostel byl i s přilehlým hřbitovem zbořen jako jedna z posledních staveb obce v roce 1968. Před zbořením byl již zpustošený, interiér kostela zničený a rozkradený.
Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel z lomového kamene se zevně segmentově, uvnitř trojboce uzavřeným poměrně širokým presbytářem se sakristií po severní straně a s hranolovou věží na čtvercovém půdorysu vestavěnou do hlavního jižního průčelí. Celková délka 26 m, z toho loď 20 m a presbytář 6 m. Z venku býval omítnutý, hnědý, s pravoúhlou lodí. Podélné stěny prolomeny třemi páry oken s polokruhovým obloukem, dělenými kolmým pískovcovým břevnem, v horní čtvrtině rozpoltěným, ve dvě pole hrotitě ukončená. Mimo to vede do lodi okrouhlé okénko v jižním průčelí a po jednom hrotitém okně v bočních zdech. Nad lodí sedlová střecha, zinkovým plechem pobitá. Vnitřní výzdoba stěn záleží v širokých pilastrech mezi okny s oblomeným kladím. Plochý rákosový (datovaný rokem 1867) strop je oddělen hlubokou volutou. V interiéru jsou z doby vzniku kostela tři oltáře, kazatelna, zábradlí a lavice, mladší je skleněný lustr a několik obrazů. Křtitelnice a tři zvony byly asi darovány zdejší lokalii z některého kostela zrušeného za Josefa II..
Cínová křtitelnice - bez víka 0,64 m, s víkem 1,1 m vysoká, horní průměr kotle 0,35 m. Tři prohnuté nohy se spáry, nahoře končící v mušle, kotel členěn oblounem a žlábky, na horním jeho okraji tři andělské karyatidy. Na plášti dvě držadla ve tvaru lvích hlav s kruhy v tlamě a ryté nápisy končící letopočtem 1752. Na víku soška sv. Jana Křtitele.
Zvony: 1 - vysoký 0,75 m, v průměru 0,9 m. Na koruně mezi vlysem z révy a muškátového a roccailového ornamentu: IOHANN CHRISTIAN SCHVNCKE GOSS MICH IN PRAG ANNO 1775. Na plášti pak český nápis, z něhož vyplývá, že zvon byl vyroben z daru Barbory Rozalie Kavrilové, měštky Nového Města pražského. Vlevo reliéf sv. Augustina, vpravo sv. Barbory, naproti kříž a andílci nesoucí nástroje umučení.
Sv. Anežka - Průměr 0,57 m, vysoký 0,45 m. Na koruně dva vlysy, mezi nimi část staré legendy gotické, na plášti latinský nápis s letopočtem 1756. Po straně reliéfy sv. Václava (vlevo), sv. Zikmunda (vpravo), naproti P. Marie. Na věnci rokokový ornament a putti.
Umíráček - vysoký 0,4 m, v průměru 0,46 m. Latinské nápisy na koruně i na plášti jej datují do roku 1756, odlit byl v Praze. Vlevo reliéf sv. Václava, vpravo sv. Vojtěcha, naproti sv. Floriána.
Kalich stříbrný, zlacený, 0,26 m vysoký. Kruhová noha, ploše vroubkovaná, na ní mezi volutami z rozvilin tepané poprsí sv. Josefa s Ježíškem, P. Marie a Pražského Jezulátka. Mistrovská značka: IN, kontrolní znamení (nezřetelné), punc: 12 B, 2. polovina 18. století.
V archivu Muzea království českého otisk farního pečetidla z roku 1830 - ovál, osy 3 a 2,7 cm, uprostřed sv. Václav, opis: SIGILLUM ECCLESIAE SEIFENSIS AD SCT.
N hlavním oblouku nad varhany býval umístěn císařsko-rakouský erb, který měly všechny kostely, jež získaly podporu z takzvaného náboženského fondu.
Kostel stával po pravé straně silnice do Hřebečné pod Wagnerovým kopcem v místech, kde jsou po pravé straně dva buky s červenými listy, pozůstatek hřbitova, a u nich navezené kameny. Jsou zde trosky cihel a kamenů. Dnes místo připomíná pietní křížek a od roku 2006 rovněž tabule shrnující osudy Ryžovny spolu s maketou kostela od Václava Beera. V roce 2007 zde byla vystavěna kamenná mohyla, která byla na 1. ročníku Svatováclavského setkání v Ryžovně slavnostně vysvěcena.
kostel sv. Václava v Ryžovně v roce 1913
zimní krajina s kostelem a obcí v roce 1908
procesí před kostelem před rokem 1945
kostel s farou ve třicátých letech 20. století
kostel s farou kolem roku 1940
kostel sv. Václava v Ryžovně před rokem 1962
interiér kostela sv. Václava v roce 1913
R. Schmidt: Soupis památek politického okresu jáchymovského, Praha 1913
interiér kostela někdy ve 20.-30. letech 20. století
cínová křtitelnice z roku 1752, kterou kostel sv. Václava získal zřejmě z některého pražského kostela zrušeného za Josefa II.
fotografie z roku 1913
R. Schmidt: Soupis památek politického okresu jáchymovského, Praha
pietní křížek pod červenolistými buky na místě kostela - červenec 2009
maketa kostela sv. Václava od Václava Beera - červenec 2009
kamenná mohyla postavená roku 2007 na místě kostela sv. Václava - červenec 2009
Použitá literatura:
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 90/93
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 278
Žádné komentáře:
Okomentovat