Kostel sv. Martina byl postaven jako filiální hřbitovní kostel v 16. století. V roce 1652 vyhořel. Znovu postaven byl po roce 1659. Roku 1752 kostel znovu vyhořel. Poté v letech 1752 - 1756 opět obnoven v barokním slohu. V roce 1880 proběhly vnitřní barokní úpravy kostela. V dubnu roku 1964 byl kostel odstřelen. Okolní hřbitov, který ležel podél dnešních paneláků a silnice na Bochov, byl zničen asi v 70. letech 20. století. Na místě kostela je dnes pouze volná plocha upravená jako park, na které dříve stávalo malé vyřazené dopravní letadlo sloužící jako kavárna. Hřbitov dnes připomíná novodobý pomník.
Jednolodní obdélný barokní kostel s polokruhově zakončeným presbytářem a sakristií po severní straně. Stavba byla krytá valbovou střechou s osmibokou sanktusovou věžičkou. Loď měla zkosená nároží. Vnějšek býval členěn lizénovými rámy a segmentovými okny. Loď bývala plochostropá s dřevěným stropem, presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami. V lodi i presbytáři bývaly pilastry a zprohýbaná průběžná římsa, v závěrové stěně pak niky. Vnitřní vybavení pocházelo z doby přestavby v roce 1880 a před odstřelem kostela bylo přeneseno do kostela v Otročíně.
hřbitovní kostel sv. Martina na kresbě z roku 1833
kostel s hřbitovem na katastrální mapě Toužimi z roku 1841
kostel sv. Martina od jihozápadu na počátku 20. století
kostel sv. Martina se hřbitovem od severu kolem roku 1945
kostel sv. Martina před demolicí, fotografie z roku 1963
Použitá literatura:
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 100/103
Žádné komentáře:
Okomentovat