PŘESMĚROVÁNO

Zbořený zámek v dnes zaniklé vsi Žďár, z níž pocházel známý staročeský rod Žďárských ze Žďáru, 4 km severoseverovýchodně od Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště.

Prvně je ves písemně připomínaná již roku 1295, kdy se po ní psal Stanislav, snad skutečný zakladatel starobylého českého rytířského rodu Žďárských ze Žďáru, který držel ves Žďár s farním kostelem, založeným prý také Stanislavem, i s tvrzí nepřetržitě až do bitvy na Bílé hoře na počátku 17. století. Roku 1570, byli pány na Žďáru „Watzka und Anna Sahrcr", Václav a Anna ze Žďáru. Kolem roku 1580 přebudovali Žďárští zdejší starou tvrz na renesanční zámek. Roku 1623 byl Žďár rytíři Janu Václavu Žďárskému pro účast na českém stavovském povstání v letech 1618-1620 zkonfiskován. Ke Žďáru tehdy patřily ještě vesnice Heřmanov, Hluboká, Maleš, Žebletín a části Olešky i Kozlova. V roce 1623 bylo zdejší zboží prodáno katolickému příbuznému Jana Václava Janu Jiřímu Žďárskému na Kladně. Ten ale brzy zemřel a panství převzal jeho příbuzný, Jetřich Florián. Jan Václav odešel roku 1628 pro náboženství ze země, pak se však vrátil a byl nakonec omilostněn. Sám se toho však nedočkal, zemřel roku 1635. Jeho dcery převzaly majetek až po smrti Jetřicha Floriána a ihned vše roku 1653 prodaly rytíři Janu Karlu Příchovskému z Příchovic. V roce 1662 koupil panství Jan Hertvík z Nostic-Rienecku, jehož první manželkou byla dcera Jetřicha Floriána ze Žďáru. Jejich potomci drželi zboží až do začátku 19. století. Počátkem 18. století byl zámek důkladně opravován a částečně zbarokizován. V roce 1803 prodali Nosticové statek baronu Arnoštu Fleissncrovi z Ostrovic, v jehož majetku zůstal do roku 1863. Později se v 19. a 20. století se na Žďáře vystřídala ještě řada majitelů. Mezi nimi i František Horský, český agronoma ekonom, známý propagátor střídavého způsobu hospodaření, pěstování cukrovky atd. To jim však patřily již jen statky a pozemky, obce byly od roku 1850 samostatnými právními jednotkami. Před rokem 1945 drželi zboží poslední majitelé, Zedwitzové. V roce 1954, po rozhodnutí o vytvoření vojenského prostoru Hradiště, byla ves vystěhována a postupně zničena. V roce 1963 zámek značně poškodil požár a již nebyl obnoven.


tvrz - Postavena byla snad ve 13. století a kolem roku 1580 byla přestavěna na renesanční zámek.
Stávala v severní části vsi nad potokem.
Pravidelné čtverhranné jádro bylo zřejmě od počátku obestavěno čtyřmi obytnými a hospodářskými křídly. Vstup vedl od jihu přes vodní příkop, napájený zmíněným potokem, do věže, za níž se rozkládalo vnitřní nádvoří. Při severní hradbě stávala hlavní obytná budova, původně jistě nekolikapatrová.
zámek - Přebudován kolem roku 1580 ze staré tvrze renesančně, počátkem 18. století byl důkladně opravován a částečně zbarokizován a v roce 1963 vyhořel a již nebyl obnoven.
Jednopatrová renesanční čtyřkřídlá budova čtvercového půdorysu s věží nad vstupem bohatě zdobenou sgrafity. Počátkem 18. století byla částečně zbarokizována, staré příkopy byly zasypány, zrušen byl padací most vedoucí k hlavní bráně s portálem a rustikou, byla snížena věž a u zámku byla založena zámecká zahrada. V 80. letech 20. století zbytky zdiva sahali do úrovně prvního patra. Dnes zbývá z bývalého panského sídla pouze část příkopu a základových zdí.

zámek s kostelem ve Žďáru na kresbě z 19. století

výřez z katastrální mapy vsi Žďár z roku 1842
uprostřed vsi se rozkládá poplužní dvůr, zámek a kostel, nad nimi rozlehlá zahrada

zámek ve Žďáru na kolorované pohlednici z doby před rokem 1945

zámek ve Žďáru na kolorované pohlednici z doby před rokem 1945

zámek ve Žďáru na pohlednici z roku 1922

plán dochovaných zbytků příkopů a obvodového zdiva bývalého zámku v roce 1985

pozůstatky zdí bývalého zámku v roce 1986

Použitá literatura:

Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 411/412
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 392/393
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 344/346