PŘESMĚROVÁNO

Původně poutní, později hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice stojí jižně od obce Andělská Hora u silnice Karlovy Vary-Praha.

Na místě kostela stála původně dřevěná kaple Panny Marie, která je připomínaná již k roku 1393. Podle zprávy z roku 1613 byla kaple v období 1430 – 1434, kdy na hradě Andělská Hora sídlil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, vypálena nevěřícími a veškerý inventář spálen. Po konci husitských válek byla kaple znovu postavena, o čemž svědčí zmínka v závěti Jindřich III. z Plavna z 27. dubna 1514. V roce 1646 je připomínaná dřevěná kaple se zasvěcením již Nejsvětější Trojici. Dnešní stavba byla postavena v letech 1698 – 1712 podle návrhu italského stavitele G. B. Alliprandiho polírem Stupplem. Kostel založil Heřman Jakub Černín z Chudenic jako výraz díků za mužského dědice. Jiná legenda praví, že Jakubu Heřmanu Černínovi se stala na projížďce životu nebezpečná nehoda a on jen zázrakem přežil a dostal se až na místo staré kaple a na důkaz díků zde nechal vystavět poutní kostel zasvěcený sv. Trojici. Poutní kostel byl až do roku 1783 spravován řádem Trinitářů. V tomto roce císař Josef II. Tento řád zrušil. Od té doby byl kostel opuštěn a pomalu chátral až do doby kolem poloviny 19. století kdy byl prostor mezi obvodovou zdí a kostelem změněn na hřbitov, kostel opraven a patronát nad kostelem převzala obec Andělská Hora. Vzhledem k omezeným prostředkům na opravu kostela, bylo při rekonstrukci spíše bouráno. Tak byla snesena křížová chodba, ambit, která stávala podél obvodové zdi hřbitova a byla zbořena jižní boční kaple. Dva ze tří vchodů byly zazděny. V kapli na severozápadní straně byl zřízen model Olivetské hory a v kapli na jihovýchodní straně byla zřízeny márnice. V roce 2004 byl proveden archeologický průzkum areálu Karlovarským muzeem v souvislosti s celkovou rekonstrukcí kostela a jeho okolí.

Kostel i hřbitov jsou postaveny na symbolickém půdorysu trojúhelníka se zkosenými nárožími. Vnějšek kostela členěn zdvojenými pilastry na vysokém trnoži, obdélná okna s polokruhovými záklenky.
Vnitřek kostela je členěn lizénovými rámci, na klenbě bývala freska Uctívání sv. Kříže od J. Kramolína z roku 1783, která byla roku 1905 přemalována J. Zimmermannem z Drážďan. Fabiony mají na dvou stranách zachovány fragmenty sakrální malované výzdoby. Třetí malba je novodobá, provedená podle dochované fotografie. Výmalba vnitřního prostoru tvoří architektonické členění stěn. Podlaha kostela je cihlová.
Vnitřní zařízení pocházející z doby dokončení výstavby kostela nebuď nedochovalo nebo bylo ve havarijním stavu. Tvořil jej zejména unikátní barokní hlavní oltář, postavený též na půdorysu trojúhelníka, přičemž vzniklý vnitřní prostor sloužil jako sakristie, měl podobu rozměrného trojbokého architektonického tabernáklu vkomponovaného do středového prostoru se sousoším Uctívání sv. Kříže na vrcholu, zdoben motivem akantu a pásky, od F. Preisse z doby po roce 1710. Někdy je uváděn jako autor hlavního oltáře sochař M. Meckl z Ostrova, který sem v době kolem roku 1690 dodal dnes nezachovanou oltářní výzdobu. Hlavní oltář byl značně zdevastovaný a v současné době je v péči restaurátotů. Ve výklenku kostela bývala pozdně gotická, avšak silně obnovená skupina Korunování Panny Marie v bohatém ornamentálně řezaném rámci z 1. třetiny 18. století. Všechny dochované prvky interiéru byly kompletně zrestaurovány podle historických fotografií Národního památkového ústavu v Plzni a Magistrátu Karlovy Vary.

Kolem kostela je ohradní zeď, do které bývaly zastavěny tři boční kaple. Podél celého obvodu vnitřní líce hřbitovní zdi bývala také křížová chodba, tzv. ambit, která byla spolu s jižní boční kaplí zbourána při přeměně prostoru mezi kostelem a obvodovou zdí v souvislosti se snahou o získání prostoru při budování hřbitova. Zbylé kaple jsou plochostropé s trojbokými štíty. Jedna byla přestavěna na márnici. Severozápadní kaple obsahovala barokní sousoší Olivetské hory v životní velikosti, obnovené v roce 1863.
Na hřbitově dříve bývaly náhrobníky z 19. a 20. století. Náhrobek J. Schöttnera z roku 1922 býval osazen destičkou s malbou Kladení Krista do hrobu, prací kysibelské porcelánky z 1. poloviny 19. století. Během využívání hřbitova se podle archeologického průzkumu terén kolem kostela navýšil až o 1 metr.

kostel Nejsvětější Trojice před rekonstrukcí

kostel Nejsvětější Trojice u Andělské Hory - listopad 2009

trojboký kostel Nejsvětější Trojice - listopad 2009

severozápadní kaple - listopad 2009

závěr východní kaple - listopad 2009

kostel Nejsvětější Trojice od jihovýchodu - listopad 2009

kostel Nejsvětější Trojice od jihozápadu - listopad 2009

kostel Nejsvětější Trojice od severozápadu - listopad 2009

Použitá literatura:

Jirát, T. 2004 : Kostel Nejsvětější Trojice na Andělské Hoře, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 11/15
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 27