Památky a příroda Karlovarska: PŘESMĚROVÁNO

Podle farní kroniky byl první kostel ve Velichově, zmiňovaném již k roku 1142, vysvěcen v roce 1384. Podle nákresů šlo o halový prostor se čtyřbokým kněžištěm a věží v severozápadní části kostela. Roku 1589 věnoval tehdejší majitel Velichova a patron kostela Thomas Thüssel kostelu bohatě zdobený zvon, ulitý jáchymovským zvonařem Hansem Wildem. V roce 1621 vpadlo do Velichova cizí vojsko a starý kostel byl zapálen a vyhořel. O míře obnovy se zprávy nezachovaly, inventář ve farní kronice z let 1740 - 1763 však uvádí některé součásti tehdejšího vnitřního vybavení. Byl to hlavní oltář s obrazem Panny Marie, postranní oltář sv. Jana Nepomuckého. Druhý postranní oltář byl zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. Byl zde zobrazen i sv. Jan a Panna Maria „dobré rady“. Roku 1763 dostal kostel novou kazatelnu a barokní konzolu pod křtitelnici. Podle obecní kroniky prohlásila roku 1894 odborná komise tehdy již zavřený kostel za neopravitelný a nezpůsobilý ke svému účelu a proto byl roku 1895 byl pro zchátralost zbořen. Některé cenné předměty byly přeneseny do provizorní kaple v zámku, díky jeho tehdejší majitelce, hraběnce Leopoldině Ledebur-Wicheln, vdově po Františku Ledebur-Wicheln, rozené Thunové. V té době již byly od roku 1890 připraveny arch. Ludwigem Lablerem nové plány. 2. června 1895 byl slavnostně položen základní kámen. Obřadu se zúčastnila celá obec. Konsistoriální rada Konstantin Winter uložil do kamene cínovou schránku s pamětním spisem na pergamenu. Stavbu realizoval stavitel Anton Milk a jeho stavbu vedl stavitel Josef Peter z Kadaně. Celá neogotická novostavba kostela byla dokončena v roce 1896 a 22. května 1897 byla vysvěcena biskupem z Gratianopolis, Ferdinandem Johannem Kalousem, který byl světící biskup pražský a prelát papeže Lva XIII, probošt kolegiální kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Na výstavbě nového kostela měli podíl i obyvatelé Velichova, o čemž svědčí nejvyšší uznaní, kterého se od konsistoře dostalo představenému obce Josefu Glaserovi. Velké zásluhy měl nepochybně i tehdejší farář Peter Carl Baumgärtl, narozený roku 1852 v Ostrově, který ve Velichově vykonával kněžské poslání od konce 80. let 19. století až do roku 1912. K jeho funkci patřil však i titul tajného papežského komořího a arcibiskupského sekretáře. Byl zakladatelem hospice pro nevyléčitelně nemocné ve Velichově - druhé stavební dominanty obce, zvané Charita. Stal se nositelem vysokého vyznamenání, zlatého záslužného kříže s korunou. Zemřel jako čestný občan Velichova, všemi ctěn, 4. července 1907 a byl uložen na hřbitově hospice. V roce 1917 byly zrekvírovány tři původní zvony kostela. Poměrně elegantní stavba však v důsledku neúdržby zchátrala a dnes je v havarijním stavu. V roce 2007 poškodil plechovou střechu uragán. Dlouhodobé zatékání způsobilo zřícení kazetového stropu. Interiér však už v té době byl opakovaně vykraden a zdevastován. Okna vytlučena, některé vchody zazděné.

kostel Nanebevzetí Panny Marie – Původní stavba, vysvěcená v roce 1384, roku 1621 vyhořela, někdy poté byl kostel opraven, ale roku 1895 byl pro zchátralost zbořen. Novostavba negotického kostela byla postavena během let 1895-1896 a vysvěcena roku 1897. Dnes je kostel opět v havarijním stavu.
Neorientovaná neogotická jednolodní stavba krytá plechovou valbovou střechou s pravoúhlým presbytářem krytým rovněž plechovou valbovou střechou. Ve vstupním průčelí kostela je vysoká věž s jehlancovou střechou. Na východní straně presbytáře je pak připojena sakristie se zachovanou kamennou sochou nad jedním ze vstupů. Historik Eugen Linke uvádí mylně sochu jako sv. Ludmilu, podle Antona Gnirse jde však o sv. Koronu, u nás málo známou světici, která žila ve druhém století v Egyptě nebo Sýrii. Vnitřní prostor lodi nese dřevěný kazetový strop.
Vnitřní vybavení je jednotné, neogotické, pořízené zároveň se stavbou. Tvoří ho tři neogotické oltáře, kazatelna a ostatní příslušenství vytvořené tyrolským řezbářem Ferdinandem Huflesserem.
Barokní konzole pod křtitelnici z roku 1763 z původního kostela měla být ještě v roce 1933 uložena na faře, stejně jako plastika Ukřižování a Sv. Jan z Boha. Později stopy mizí.
Měl by být zachován jen historicky cenný a bohatě zdobený zvon, ulitý jáchymovským zvonařem Hansem Wildem a věnovaný roku 1589 tehdejším majitelem Velichova a patronem kostela Thomasem Thüsselem.

Ke kostelu patří hřbitov, na kterém se nachází vzácný renesanční náhrobní epitaf z 16. století.