Památky a příroda Karlovarska: PŘESMĚROVÁNO

Jeden z nejstarších kostelů v západních Čechách, kostel Utrpení sv. Maří Magdaleny leží v obci Bor jižně od Ostrova nad Ohří.

Bor ležel na historické obchodní cestě z Porýní a Holandska do Čech, která existovala přinejmenším již v 10. století. Touto cestou šli také první poslové víry z Německa, kteří přinášeli víru do Čech. Lidová pověst hovoří o 1000 let starém kostele v Boru. Avšak číslo 999, které se nachází na jednom z trámů v kopuli kostela, jakož i na srdci velkého zvonu, má dosud neujasněný význam a domněnka o tisícileté historii kostela tak nebyla potvrzena. Není vyloučeno, že zde již v té době stávala samostatná kaple, ale nebylo prokázáno. Jádro kostela, chór, sakristie a obvodové zdi východní část lodi jsou podle archeologického průzkumu až z doby kolem roku 1260. Výjimečné postavení borského faráře dokazují v druhé polovině 14. století úkoly, jimiž byl pověřován. Opakovaně uváděl do okolních far nově jmenované duchovní osoby. V roce 1356 ke kostelu v Hroznětíně, roku 1359 do Ostrova, roku 1385 do Sedlece a roku 1406 do Velichova. Kolem roku 1400 a 1500 byl kostel upravován. V roce 1641 je Bor uváděn jako farní léno loketského hradu. V roce 1770 byla loď kostela prodloužena a nově zastropena. Roku 1857 byla povýšena zdejší lokálie Bor na samostatnou farnost. Během 19. století se na svátek sv. Magdalény 22. července konaly výroční poutě ke kostelu v Boru. V roce 1875 byla před západním průčelím kostela vystavěna nová věž od sedleckého stavitele Karla Piehla. S vysídlením německých obyvatel roku 1946 začala doba chátrání kostela. Dnes je kostel sv. Máří Magdalény v majetku církve římskokatolické. Na základě Protokolu z provedeného průzkumu stavebních konstrukcí z roku 2003 je možno ohodnotit stav kostela jako havarijní až těžce havarijní. Biskupství plzeňské proto přislíbilo nechat vypracovat projekt záchranných prací. V roce 2005 byly na lokalitě provedeny archeologický průzkum Krajského muzea v Karlových Varech pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka. V sondě u sakristie byly nalezeny ostatky osoby zemřelé před 500 – 600 lety. V letech 2006-2008 byla provedena rekonstrukce kostela. Bylo provedeno statické zajištění žebra klenby presbytáře, oprava a statické zajištění krovu nad hlavní lodí a presbytářem, úprava zedních kleštin s chemickou hmoždinou, odvodnění půdorysu stavby, odvod dešťové vody do trativodu, oprava pláště věže kostela, statické zajištění věže, osazení kříže na vrchol věže, osazení ciferníků hodin a byla zahájena a dokončena oprava střechy nad presbytářem. V roce 2008 byl také zahájen architektonický průzkum zdiva kostela. Cílem je zakonzervovat sondy – fresky z přelomu 13. a 14. stol., které byly údajně vymalovány na počest přítomnosti Karla IV. v kostele.

kostel Utrpení sv. Maří Magdaleny - postaven kolem roku 1260, upravován kolem let 1400 a 1500, roku 1770 byl kostel prodloužen a vystavěna nová okna, roce 1875 byla před západním průčelím kostela vystavěna nová věž od sedleckého stavitele Karla Piehla, v letech 2006-2008 byla provedena rekonstrukce kostela.
Raně gotický jednolodní kostel s románskými prvky v sakristii po severní straně kostela, ukončený raně gotickým čtvercovým presbytářem a krytý šindelovou střechou. V západním průčelí stojí čtvercová, 30 m vysoká, předstěvěná barokní věž z roku 1875 od sedleckého stavitele Karla Piehla. Vnějšek kostela bez opěrných pilířů, opěrák pouze na severní straně sakristie. V severním průčelí lodi kostela umístěn mírně hrotitý hmotný portál s půlkruhovým vnitřním záklenkem, profilovaný hlubokým pravoúhlým ústupkem. Na protější jižní straně zazděný profilovaný oblounem a zazděné hrotité okno s hlubokou špaletou, ostatní okna rozšířena během 18. století.
Presbytář zaklenut polem křížové klenby se čtyřmi masivními žebry o profilu vejcovce na nízko položených kuželovitých konzolách. Na severní straně umístěn sedlový portál s oblounem a prutem o profilu vejcovce, nad gotickými dveřmi ve tvaru čtyřlístku vedoucími do sakristie. Sakristie je sklenuta hmotnou valenou klenbou s výsečemi. Loď kostela kryta plochým rákosovým stropem. Triumfální oblouk kostela je půlkruhový s hlubokým ústupkem.
Vnitřní zařízení kostela : Nevelký portálový barokní hlavní oltář z doby po roce 1700 vybaven sochami sv. Petra a Pavla a dodatečně umístěným hodnotným obrazem Máří Magdalény z první poloviny 17. století od proslulého malíře Karla Škréty (1604-1674). Obraz je darem tehdejšího patrona Borského kostela velkovévody Ferdinanda II. z Toskany. Na oltáři jsou květinové porcelánové vázy z roku 1860 z porcelánky EPIAG Dalovice. Neobarokní boční oltář Panny Marie s kopií obrazu Madony s dítětem podle italského malíře Q. Reniho (1575-1642). Obraz je rovněž darem tehdejšího patrona Borského kostela velkovévody Ferdinanda II. z Toskany. Zlidovělý neobarokní sochařský boční oltář Kalvárie z první poloviny 17. století. Svatý hrob, křížová cesta, krucifix jsou zdařilé a hodnotné řezbářské práce. Varhany byly postaveny Zausem z Chebu. Kamenný masivní stůl oltáře s vestavěným výklenkem pro relikvie je proveden v románském stylu.
Na věži se dochoval vzácný zvon Gloria Glocke z doby před rokem 1400. Jeho výška je 0,83 cm a dolní průměr rovněž 0,83 cm. Srdce zvonu je označeno číslicí 999, značící snad letopočet. Zvon je ještě označen latinským nápisem "GLORIA VENI CUM PACE ORATE". Druhý zvon, mariánský z roku 1514 se nedochoval, byl patrně zrekvírován za druhé světové války.