PŘESMĚROVÁNO

Farní kostel sv. Michaela Archanděla v Brložci byl postaven v první polovině 14. století. První zmínku o faře v Brložci lze nalézt 28. února 1358, když ji klerik Johann přifařil k faře v Komárově. Zdá se, že tomu tak bylo do roku 1364, kdy se svého místa vzdal farář Mathias. Jeho následník Andreas pocházel z místní vesnické šlechty von Pürles (de Brloz). Farní obročí mělo roku 1384 podle desátkového registru platit ročně 9 kop. Po smrti faráře Andrease v roce 1390 byl do funkce dne 20. června téhož roku dosazen několika šlechtici Lev z Budova. Roku 1401 věnoval Pessko von Przestein kostelu jeden statek s 16 groši ročních poplatků, ročním odvodem dvou slepic, 13 robotními dny, 15 při žních a 1 a půl při senoseči. Na statku byl sezením Johann Hawran. K tomu ještě kus lesa, přičemž měly být za to drženy smuteční bohoslužby v Quatemberg za duševní spásu Pessko a jeho blízkých. Roku 1408 vyměnil si farář Vít obročí s farářem Martin aus Lischau b. Radonitz. Zdá se, že husitské časy přežil v Brložci. Kostel byl však za husitských válek pobořen. Roku 1540 sloužil v Brložci ještě katolický farář Frind, ale roku 1571 zavedl Nikolaus von Ratschin luteránství. Z roku 1608 se zachovala pěkně psaná kostelní účetní kniha, která dokazuje také jednu farářku. Jako protestantští faráři jsou zmiňováni: Michael Pusch roku 1609, Michael Schirl, který přišel s manželkou roku 1622 a zůstal až do 1626. Za třicetileté války byl zdejší kostel opět pobořen. Johann von Au, farář v Toužimi, byl současně katolickým duchovním pastýřem v Brložci a Krasch. Páter Hroznata Meinl z Teplé založil roku 1651 nejstarší zachovanou křestní knihu. Obnova poničeného kostela přišla v letech 1651-1653, bylo na něm velmi stavěno a v roce 1653 zřízena věž. Za faráře Olivera Wenzela Daisingera (1684-1700) byl roku 1690 malířem Michael Triebel ze Žlutic vyzdoben hlavní oltář. Farář Franz X. Haßmann von Mansfeld, magister filosofie a bakalář teologie odkázal kostelu celý svůj majetek a byl pod oltářem pohřben. Farář Karl Maximilian von Steindorf (1745-1763) byl velkým milovníkem hudby a nechal žlutickému malíři Josef Grimmer namalovat obraz Bolestné matky Boží. Nová přestavba kostela, která proběhla v roce 1814, poněkud srovnala slohové prvky vně i uvnitř. Roku 1841, po požáru v roce 1863 a ve třicátých létech došlo k renovacím. Původně byl kolem kostela rozložen hřbitov. V čase císaře Josefa II došlo ke zřízení hřbitova na jednom z farních polí. Roku 1845 bylo pohřební místo opuštěno. 11. srpna 1845 byl vysvěcen nový větší hřbitov. V úřadě faráře se střídali: Wenzel Hauser (1898-1905), jehož následovali administrátoři Adalbert Trojan 1906, Karl Schwehler 1907, Ernst Katzer 1907-11, Johann Bergner (díky jemuž je známo mnoho údajů z historie Brložce). Franz Albrecht pečoval také o sousední faru v Komárově. Z patriotismu poslechl výzvu žlutického okresního hejtmana a sebral se souhlasem vyšších úřadů značné peněžní obnosy na válečnou půjčku. Jelikož český stát nepřevzal válečnou půjčku, museli jeho následníci nést značné břímě a překonávat mnohé starosti.Za oběť 1. světové válce padly dva ze tří zvonů kostela. Ty, které byly vysvěceny v roce 1928 byly za 2. světové války odebrány. Po odchodu faráře Albrechta, činného od roku 1911, byla fara v Komárově obsazena a odtud ošetřována i v Brložci. Následovali: Georg Türk, Franz Plail (1. prosinec 1931–30. červen 1933), který se stal také farářem v Útvině, Konrad Lang, Johann Löffelmann (1934 farářem v Girsch bei Weseritz) a Hermann Meixner, který koncem 1940 odstoupil. Roku 1938 bylo ve farnosti 805 katolíků a 8 nekatolíků. Emil Urban pak administroval fary v Brložci a Komárově. Posledním farářem byl Walter Mayer, nyní v Aldorf b. Schw. Gmünd. V roce 2006 byly zahájeny práce na obnově zdevastovaného kostela, které však pro nedostatek finančních prostředků postupují jen zvolna. Problémem je vysoké zvlhčení zdiva. Byla nově pokryta střecha stavby. Kostel patří církvi a o jeho opravu usiluje občanské sdružení. V roce 2009 půjde na opravu kostela 250.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje.

Obdélný jednolodní kostel krytý valbovou střechou, dříve šindelovou, s obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, se sakristii po jižní straně a s věží nad západním průčelím krytou kónickou a jehlancovitou střechou. Vnějšek kostela je hladký bez členění. Presbytář je sklenut křížovou klenbou s klínovými žebry bez konzol a s kruhovými svorníky. Loď kostela je plochostropá a vítězný oblouk polokruhový. V závěrové stěně presbytáře umístěn hrotitě ukončený výklenek sanktuáře. Kruchta je nesena na křížově zaklenutém podkruchtí otevřeném třemi arkádami.
Vnitřní vybavení kostela v pozdně barokních formách z doby přestavby z počátku 19. století je dnes ve špatném stavu, i když ten dovoluje občasné bohoslužby. Zařízení tvoří obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína z roku 1855. Na půdě je umístěný obraz sv. Martina malovaný na plechu, lidová práce z doby kolem roku 1800. Na stěnách a v dlažbě kostela jsou umístěny 4 náhrobní kameny – v podkruchtí malý náhrobník patrně ze 14. století, v dlažbě před oltářem figurální náhrobník ze 16. století, v západní stěně sakristie znakový náhrobník Jiřího Račína z Račína z roku 1512 a ve východní stěně presbytáře poškozený náhrobník Račínů z Račína.

kostel sv. Michaela Archanděla v Brložci v roce 1963

kostel sv. Michaela Archanděla od západu v roce 1963

detail ve zdivu kostela na historické fotogriafii z roku 1963

kostel sv. Michaela Archanděla v Brložci - říjen 2009

kostel sv. Michaela Archanděla od jihovýchodu - říjen 2009

kostel sv. Michaela Archanděla od západu - říjen 2009

hlavní průčelí kostela s věží - říjen 2009

severní průčelí kostela sv. Michaela Archanděla - říjen 2009

interiér kostela s hlavním oltářem - říjen 2009

Farní dům, postavený v letech 1648-50 a obnovený v roce 1717, byl uchráněn od všech požárů, které zachvátily kostel, protože stojí hlouběji v zahradě. Následně ovšem zchátrala.

zchátralá fara v Brložci v roce 1963

použitá literatura:

Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 122