PŘESMĚROVÁNO

První písemné zmínky o vsi a místním zboží pocházejí z roku 1358, kdy brložecký farář vykonával duchovní správu i v sousedním komárovském kostele a ves byla samostatným statkem. V roce 1378 koupil ves Brložec Boreš z Rýzmburka a připojil ji jako léno k bečovského hradu. Roku 1379 zde byly vedle rýzmburského léna další dva malé zemanské statky – Heřmanův a Soběhrdův. Během 14. století vznikla tvrz jako sídlo držitelů místního bečovského manství. Poté se zde vystřídala řada majitelů. Na konci 15. století byla ves v majetku Račinů z Račína společně s Vlkošovem, za kterých snad vznikla nová tvrz. Jejich držbu ukončily až pobělohorské konfiskace za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620. V roce 1623 brložecké zboží zčásti prodáno Vilému z Vřesovic. Roku 1626 koupil saský kníže Julius Jindřich Lauenburský od Viléma z Vřesovic Brložec a Bezvěrov a spojil je s Toužimským panstvím, k němuž patřil až do 20. století. Tvrz poté přestala sloužit jako sídlo a byla využívaná k hospodářským a obytným účelům. V závěru 18. století, kdy byly bývalé brložecké majetky vyčleněny pro bádenskou markraběnku princeznu Marii Alžbětu Eleonoru jako samostatné zboží, jen volně přičleněné k toužimskému panství. Po roce 1788 nechala markraběnka bádenská tvrz přestavět na pozdně barokní zámek, který sloužil jako jedno z jejích sídel. Po roce 1945 sloužil zámek především k bytovým účelům, nebyl řádně udržován a v 70. letech 20. století vyhořel. Před rokem 1984 torzo stavby zámku odstraněno.

stará tvrz - postavena ve 14. století jako sídlo držitelů místního bečovského manství - místo, kde stávala nebylo doposud lokalizováno

nová tvrz - postavena snad ještě v 15. století, tvrz poté sloužila jako sídlo majitelů až do roku 1623, poté byla využívána k hospodářským a obytným účelům a po roce 1788 byla přestavěna na pozdně barokní zámek - stávala na svahu nad severním okrajem vsi, pod nímž se rozkládal poplužní dvůr

zámek - po roce 1788 nová tvrz přestavěna na pozdně barokní zámek, v 70. letech 20. století zámek vyhořel, před rokem 1984 bylo torzo stavby zámku odstraněno
Poměrně velká obdélná patrová budova se středním převýšeným dvoupatrovým rizalitem v hlavním průčelí krytým šindelovou mansardovou střechou a dvěma bočními křídly krytými šindelovými valbovými střechami. Západní část budovy byla prosvětlena třemi okenními osami, východní jen se dvěma. Dvoupatrový středový rivalit býval čtyřosý s mimo osu umístěným hlavním vchodem opatřeným kamenným portálem s obdélným nadsvětlíkem. Část starší tvrze tvořila přístavek východní části, jehož patro bylo vysunuto na krakorcích. Z původní tvrze byly zachovány ve stavbě zámku obvodové zdi a několik prostor v přízemí, krytých valenými a křížovými klenbami. Část stropu v patře v jedné místnosti zámku rovněž klenuta, ostatní byly plochostropé.
Dnes se zde nalézá jen několik zbytků obvodového zdiva a zasypaný vstup do sklepů.

zámek v Brložci ve 30. letech 20. století

zámek v Brložci na fotografii z roku 1963

katastrální mapa obce z roku 1841 - zámek "Z" severně od rybníku

použitá literatura :

Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 39
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 33/34
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 3 (A-J), Praha, 122
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 34/35