Památky a příroda Karlovarska: PŘESMĚROVÁNO

Výletní restaurace s 42 m vysokou cihlovou rozhlednou s vyhlídkovou plošinou ve výšce asi 34 m stojí v karlovarských lázeňských lesích na vrchu nad západním břehem říčky Teplé v nadmořské výšce 637,6 m n. m. Z vyhlídkové plošiny, přístupné po 165 kamenných schodech točitých proti směru hodinových ručiček, je výhled, na severovýchodě až východě částečně omezený stromy, severně až severovýchodně na Doupovské hory, severně na Krušné hory s Klínovcem a jihozápadně na Slavkovský les a Tepelskou vrchovinu. V současné době ji pomalu ale jistě přerůstají okolo stojící stromy, které zde rostou od doby otevření objektu a jsou staré kolem 120 let.

Lázeňské centru Karlových Varů je sevřeno v údolí Teplé, jejíž západní břeh tvoří vrch, kterému se říkalo Ewiges Lehen („věčné užívání“), protože Karlovarští získali parcely od kysibelského panství. Název byl postupně zkomolen na Ewiges Leben, Výšina věčného života. Na Ewiges Leben vyrazila roku 1887 princezna Stefanie, manželka korunního prince Rudolfa Habsburského. Ohromena výhledem z tehdy holého vrcholu navrhla, aby na něm byla postavena rozhledna.
Výstavba rozhledny byla nakonec uskutečněna díky karlovarské spořitelně, jež v roce 1888 uvolnila na stavbu 20 000 zlatých. Karlovarští radní se rozhodli pro projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Stavba honosné výletní novogotické budovy trvala 10 měsíců a její rozpočet dosáhl částky 35 000 zlatých. Slavnostní otevření restaurace s rozhlednou se konalo 21. července 1889 a na počest předchozí návštěvy princezny Stefanie dostala věž jméno Stefaniewarte – Vyhlídka korunní princezny Stefanie.
Restaurace s vyhlídkou se brzy stala velmi navštěvovaným místem, ovšem vzhledem k tomu, že k ní vedla dosti dlouhá trasa kopcovitým terénem, objevilo se na počátku 20. století několik projektů lanové nebo ozubnicové dráhy spojující výšinu s centrem lázní. Přípravné práce však zastavila první světová válka. Ve 30. letech 20. století byl předložen další projekt, jehož uskutečnění ovšem pro změnu znemožnila druhá světová válka.
V roce 1918 byla rozhledna přejmenována na Stifterovu rozhlednu (Stifter-Warte), v roce 1945 na Stalinovu a od roku 1957 se jmenuje Goethova, po německém spisovateli a cestovateli, který sem chodíval na vycházky.
Koncem 90. let 20. století byla restaurace i rozhledna uzavřena a od té doby objekt chátral. Snahou města Karlovy Vary, které je zčásti majitelem, bylo opětovné zprovoznění, ale až v lednu roku 2002 byla Goethova vyhlídka pronajata místnímu podnikateli Františku Gasparovi. Objekt byl opraven, opět byla zřízena restaurace a nový penzion a došlo i ke zpřístupnění vyhlídkové plošiny. Zprovoznění proběhlo na jaře roku 2004. Pronájem ze strany nájemce však netrval dlouho a objekt je opět prázdný a nepřístupný. Město Karlovy Vary v současnosti hledá nového nájemce. Prodej není možný protože objekt je na seznamu neprodejných nemovitostí města. Do budoucna by měla být vyhlídka propojena páteřní stezkou se Třemi kříži, od kterých je vzdálena jen osm set metrů. Lesníci z Lázeňských lesů již provedli v porostu zvláštní řez, aby obnovili výhled na okolí.

Cihlové stavbě z režného zdiva dominuje vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstá další věžička. Neomítnutým zdivem, bizarní věží a samotou v lesích dodává stavba místu zvláštní atmosféru.