Památky a příroda Karlovarska: PŘESMĚROVÁNO

Kamenná věž o výšce 24 m včetně třímetrového hromosvodu stojí na svahu Tisovského vrchu nad Nejdkem v nadmořské výšce 955 m na žulovém skalisku.

Umístění věže na skalisku a užití žulových kvádrů i pro vyzdění věže způsobilo, že věž vytváří dojem mohutné stavby. Zdi, čtvercového založení o délce strany 5 m, dosahují tloušťky 1,3 m. 17 schodů vede ke vchodu do věže a 111 kamenných schodů točitých proti směru hodinových ručiček vedlo na vrchol. Schodiště ústilo na nekrytý vyhlídkový ochoz ve výšce 18 m opatřený litinovým zábradlím. Uprostřed vyhlídkové plošiny je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Z vyhlídkové plošiny se nabízí rozsáhlý kruhový výhled na střední a západní Krušnohoří, severovýchodně na Klínovec, východojihovýchodně na Doupovské hory, jihovýchodně na Karlovy Vary, jihojihovýchodně na Tepelskou vrchovinu, jižně na Krásenský vrch, Krudum a Nejdek, jihojihozápadně na Dyleň, jihozápadně na Slavkovský les. Za příznivého počasí je možné spatřit i Šumavu. Poblíž rozhledny se nachází několik dalších žulových skalek a též zajímavé kamenné moře.

Tisovský vrch (něm. Peindelberg, též Pajndl, 976,6 m n. m.) se stal koncem 19. století oblíbeným turistickým cílem s vyhlídkovým místem. K jeho popularizaci přispěl tehdejší rozmach turistiky a zimních sportů, zejména lyžování. Vrchol nese na svém temeni mohutné, asi 10 m vysoké žulové skalisko, jež poskytovalo skvělý, stromy však poněkud omezený výhled. Členové spolku Neudeker Erzgebirgsverein (Nejdecká krušnohorská jednota) se rozhodli, inspirováni úspěch vyhlídkových věží na Klínovci (1884) a na Plešivci (1895), postavit na této skále kamennou rozhlednu.
Věž začal stavět stavitel Schöberle v červenci roku 1895 a 6. září 1897 byla rozhledna otevřena. Stavební náklady dosáhly částky 4 000 zlatých.
Vyhlídková věž se brzy stala výletní atrakcí, a proto k ní byla v roce 1908 přistavěna stylová výletní restaurace, která byla slavnostně otevřena 7. června 1908.
Za druhé světové války začala rozhledny, o niž se nikdo nestaral chátrat. Během války zanikla i restaurační přístavba, kterou později nahrazoval přístřešek s poskytovaným občerstvením. Po vysídlení Němců v roce 1946 se stav rozhledny zhoršoval ještě rychleji. Své stopy na ní zanechal nejen čas, povětrnostní vlivy, nulová údržba, ale i vandalismus. Roku 1970 bylo konstatováno, že se rozhledna rozpadá.
Po letitém úsilí několika nadšenců se podařilo přimět Městský národní výbor v Nejdku k financování technicky náročné opravy rozhledny, která proběhla v letech 1986-1987. Zdivo rozhledny bylo zvnějšku zpevněno stavebníky MěNV v Nejdku ocelovými pásy, které celou rozhlednu na několika místech obepínají. Vyhlídkové plató se stříškou renovovali členové Horské služby Nové Hamry a interiéry objektu obnovila firma Piller. V roce 1997 byla rozhledna znovu opravena a roku 1998 byla obnovena malá chatka při věži. Na jaře 2000 proběhly další opravy rozhledny a jejího okolí.
Od 6. října 1993 je rozhledna zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.