PŘESMĚROVÁNO

Dvě zaniklé tvrze v obci, zvané původně Miřetice, ležící asi 13 kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů.

Z roku 1394 pochází první zmínka o vsi Mirotice (do 17. století nazývaná Miřetice), kdy je zde uváděna Buda, vdova po zemřelém Peškovi (Pešík) z Miřetic, spolu se synem Romanem – tito zemané seděli na zdejší tvrzi a byli leníky Rýzmburků a jejich nástupců na Bochově a na Bečově. Koncem 14. století měl jakýsi Lutobor z Miřetic spory s kozlovskými sousedy. Poté prameny připomínají celou řadu místních vladyků, vystupujících s týmž predikátem. Od roku 1442 je zde zmiňován několikrát Broum, předek rodu Broumů z Miřetic, kteří tu seděli až do 20. let 16. století. Snad teprve za něj zde bylo zřízeno léno a připojeno k bochovskému hradu pánů z Plavna. V roce 1495 Mikuláš Broum z Miřetic, který byl ve službách míšeňských purkrabí míšenských pánů z Plavna, osvobodil z jejich manství statek Hanuše z Utenhofu. Roku 1536 jsou Miřetice uváděny v činžovním rejstříku pánů z Plavna spolu s Andělskou Horou, Bochovem, Hartenštejnem, Javornou a jinými vesnicemi. V roce 1563 získal mirotické zboží Jan Uttenhofer, za něhož je prameny poprvé výslovně uvedena zdejší tvrz. Roku 1567 bylo Janu Uttenhoferovi zboží propuštěno z léna, avšak již roku 1568 na Miřeticích seděl Adam Steinsdorf ze Steinsdorfu. Po jeho smrti roku 1579 majetek přešel na vdovu Kateřinu a po ní roku 1581 přešli Miřetice s tvrzí a poplužním dvorem spolu s Číhanou, Telčí a dalšími vesnicemi na jejího syna Kašpara ze Steinsdorfu. Posledním vlastníkem z rodu pánu ze Steinsdorfu byl od roku 1605 po Kašparovi nastoupil Abrahám. Ten prodal roku 1624 mirotické zboží Juliu Jindřichovi, vévodovi sasko-lauenburskému, který jej připojil ke svému ostrovskému panství. Tvrz tehdy ztratila sídelní a správní funkci a poté byla využívaná již jen pro provoz dvora. Po roce 1945 tvrz přešla do majetku státu a sloužila farmě státního statku. Počátkem 60. let 20. století podle vzpomínek místních obyvatel mělo dojít k úpravě tvrze na patrový kravín, k čemuž však již nedošlo. Naopak tvrz včetně vedlejší budovy a zbytku celého dvora bez jakékoliv dokumentace stržena a zbořena.

starší tvrz - Gotická tvrz neznámé doby vzniku ani zániku, podoby ani polohy.

mladší tvrz – Vznikla snad před rokem 1567, po roce 1624 byla využívána pro provoz dvora a v 60. letech 20. století byla včetně vedlejší budovy a zbytku celého dvora bez dokumentace stržena a zbořena.
Stávala na jižním okraji poplužního dvora, situovaného v severovýchodní části vsi.
Obdélná budova krytá polovalbovou střechou na terénní hraně ve výši 3-4 m nad okolním terénem. Jižní průčelí nad svahem zajištěno proti sesutí čtyřmi mohutnými opěrnými pilíři. Rozdíl v úrovni terénu na severní a jižní straně posloužil k vybudování sklepních prostor, otevřených k jihu okny a zaklenutých valenou klenbou s lunetami nad okenními otvory. Vlastní přízemí mělo valené klenby s hřebínky, patro bylo pravděpodobně plochostropé.
K severovýchodnímu nároží přiléhala vedlejší budova, obsahující velký průjezd, kterým se vcházelo na malý dvorek před severním průčelí tvrze.

Dnes zbývá z budovy tvrze pouze část jižní obvodové zdi s opěrnými pilíři, pozůstatky okenních otvorů a zasypaná sklepení.

výřez z katastrální mapy vsi z roku 1841
budova mladší tvrze označena č. 15, č. 14 nese boční křídlo s průjezdem

budova mladší tvrze od jihovýchodu v 50. letech 20. století

vedlejší budova mladší tvrze s průjezdem v 50. letech 20. století

náčrt zbytků zdiva jižního průčelí mladší tvrze v roce 1991 podle J. Úlovce

Použitá literatura:

Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 212/213
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 212/213
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 193/195