PŘESMĚROVÁNO

První zmínka o osadě Stružná pochází z roku 1378. K roku 1446 se tu uvádí Mikuláš z Kračína (Račína ?), který už sídlil na zdejším panském sídle, patrně tvrzi. Ta se však v písemných pramenech nikde neuvádí. V roce 1461 zde seděl Jindřich mladší z Údrče. Roku 1536 je osada Stružná jmenována mezi vesnicemi, které patřily k panství hradu Andělské Hory. V letech 1546 a 1570 je zmíňován rovněž zdejší poplužní dvůr, se kterým snad souvisela i stará tvrz. Ta však během 16. století po připojení k Andělské Hoře přestala sloužit jako šlechtické sídlo, patrně zchátrala a zanikla. Kolem roku 1598 si proto tehdejší majitel Andělské Hory Linhart Colonna z Felsu nechal ve Stružné postavit sídlo nové, pozdě renesanční zámek Kysibl. V roce 1608 padlo ve vsi za oběť velké morové epidemii 73 lidí a poté přišel velký hlad a bída, související s třicetiletou válkou. Roku 1621 byla felsovská panství ve Stružné a v Nejdku zkonfiskována za účast Linharta Colonny z Felsu, který byl jedním z hlavních vůdců, na českém stavovském povstání. V roce 1622 zámek Kysibl i s Andělskou Horou přechází do majetku císařského generála Heřmana Černína z Chudenic. Přísný katolík, tvrdě potlačoval evangelickou víru, která zde dosud převládala, a vykořisťoval své poddané, sužované navíc od počátku 17. století řadou těžkých pohrom. Od roku 1637 proto docházelo k vážným konfliktům poddaných s vrchností, nepokojům a odmítání robotních povinností. Na Heřmana Černína a krutého správce jeho panství Hoyera si poddaní stěžovali dokonce až ve Vídni, kde počítali s přímluvou své někdejší vrchnosti, některých členů felsovského rodu, kteří se zatím usmířili s císařem. Stížnosti však nebyly vyslyšeny, a proto se konaly tajné schůzky ve Svatoboru, Dlouhé Lomnici, Bražci a v jiných odlehlých horských vsích. V říjnu 1640 proběhlo v Andělské Hoře velké schromáždění nespokojených poddaných, kde bylo rozhodnuto poslat k císaři novou stížnou deputaci. Vzhledem k tomu, že poddaní nepoužívali zbraní a nedopouštěli se žádných násilností, odmítli císařští důstojníci, zejména z bochovské posádky, proti nim zakročit a vrchnost nemohla jejich dobře organizované hnutí potlačit vlastními prostředky. Roku 1680 byli za všeobecného selského povstání v Bochově mučeni a popraveni dva poddaní ze Šemnic. Ještě nesnadnější bylo potlačování druhého velkého selského povstání na černínském panství v tomto kraji, rovněž v roce 1680, jehož střediskem byl Nejdek. Ve 2. polovině 17. století nechal Humprecht Jan Černín z Chudenic zámek upravit v raně barokním slohu. K roku 1666 je na stavbě doložen Marcell Ceresolla, v letech1675-1676 Francesko Caratti a v letech 1700-1701 Giovanni Battista Alliprandi. Roku 1734 prodali Černínové zdejší panství hraběti Leopoldu Hartigovi, který, podobně jako jeho stejnojmenný syn, značně rozšířil zámek ve Stružné a doplnil jej velmi nákladným vnitřním zařízením. V roce 1794 koupil panství v dražbě hrabě Jan Stiebar z Buttenhaimu, který musel roku 1810 prodat panství pražskému měšťanu Antonínu Hladíkovi. V roce 1811 zámek vyhořel a následně byl snad provizorně opraven. Roku 1829 prodal Antonín Hladík zámek hraběti Vilému z Neuberku, který patřil k významným představitelům českého hnutí v roce 1848. Roku 1863 od něho koupili zámek i panství hrabata Černínové-Morzinové, za nichž byl následně zámek novorenesančně přestavěn. Od Černínů koupil v roce 1930 zbytky panství, značně změněného první pozemkovou reformou, Leopold Šternberk, kterému byl v roce 1945 majetek zkonfiskován a zámek se tak stal majetkem československého státu. Roku 1948 přechází zámek pod správu armády. Dnes je zámek v soukromých rukou. V minulých letech prošel zámek částečnou rekonstrukcí, ale interiéry jsou silně zdevastovány činností armády a napadeny dřevomorkou.


tvrz - Bez zmínky v písemných pramenech, zchátrala a zanikla během 16. století. Stávala v severní části Stružné, kde se zachovaly valy.

zámek - Postaven byl kolem roku 1598 v pozdně renesančním slohu, v 2. polovině 17. století raně barokně upraven za účasti v roce 1666 Marcella Ceresolla, v letech1675-1676 Franceska Carattiho a v letech 1700-1701 Giovanniho Battisty Alliprandiho, ve 2. polovině 18. století byl zámek rozšířen a doplněn velmi nákladným vnitřním zařízením, roku 1811 zámek vyhořel a následně snad provizorně opraven, koncem 19. století byl novorenesančně přestavěn.
Zámek se skládá z východního, severního a západního traktu, Východní křídlo je zdobeno bosovanou fasádou, portálním černínským znakem, šestibokou věžičkou a vlysem s výjevy z lovů a ze života zvěře. Druhý trakt má mohutnou čtverhrannou věž a arkádový ochoz, umístěna je zde neogotická kaple, uprostřed průčelí traktu je umělecký portál se sloupovitou lodžií, balkónem, štítem, výklenky a černínským znakem, na průčelí osazeny údajně reliéfy od J. Maudra. Před ním vodotrysk. Uprostřed zámeckého nádvoří stojí původní renesanční kašna s Neptunem, neseným medvědy a u zámku se rozkládá poměrně velký park.

zámek Kysibl ve Stružné - říjen 2009

pohled na zámek od jihu - říjen 2009

příjezdová cesta k zámku ve Stružné - říjen 2009

Použitá literatura:

Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 323
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 448
Vlček, P. 2000 : Encyklopedie českých zámků, Praha, 238