pondělí 20. dubna 2009

PŘESMĚROVÁNO


Hornické sídliště Jáchymov založil v roce 1516 Štěpán Šlik po nálezu bohatých ložisek u osady Konnradsgrün. Sídliště se původně nazývalo Údolí, později Údolí sv. Jáchyma, poté Jáchymov. V letech 1516-1517 nad ním vystavěl pro Štěpána Šlika stavitel Jan Münnich hrad, jehož účelem bylo především kontrolovat a chránit jáchymovskou těžbu a osady pod ním. Od roku 1519 Štěpán Šlik v Jáchymově razil vlastní minci, pozdější joachimsthaler Grosch, tolar. V roce 1520 byl Jáchymov povýšen králem Ludvíkem Jagellonským na svobodné horní město a se svými 5 000 obyvateli bylo druhým největším městem českého království. Jáchymov se neustále rozrůstal přílivem tisíců německých horníků a vznikaly tak zde první sociální konflikty. V srpnu roku 1525 byl hrad dobyt a poškozen vzbouřenými horníky, podrážděnými nejen špatným zacházením, ale také rychle revoltující pod vlivem německé selské války vrcholící tehdy v nepříliš vzdáleném Durynsku. Poslední kapkou bylo, že se Štěpán Šlik, jejich vrchnost, přidal vojensky ke spolku říšských knížat proti selskému povstání. Havíři se shromáždili na náměstí a zaútočili na novou radnici, kde zničili všechny písemnosti a zajali purkmistra. Poté se rozvášněný dav obrátil na šlikovský hrad, který vytloukl a zpustošil. Teprve až za cenu jistých sociálních ústupků a s pomocí okolních feudálů Šlik povstání potlačil. Poškozený hrad byl rychle opraven a stal se sídlem horního hejtmana Jindřicha z Könritzu. V roce 1526 Štěpán Šlik umírá v bitvě u Moháče a po nástupu nového panovníka Ferdinanda I. došlo ke konfliktu mezi habsburskou mocí a Šliky. Roku 1528 odňal Ferdinand I. Šlikům mincovní právo a v roce 1545 uvrhl pod záminkou porušení královského nařízení pět předních Šliků do Bílé věže na Pražském hradě – těm nezbývalo, než zříci se všech svých práv na Jáchymov. Panovník jim ponechal nadále v zástavě ostatní panství v Loketském kraji, která měli už od roku 1437, a horní desátek na deset let, tj. do roku 1555. Hrad začal sloužit jako sídlo královských horních hejtmanů, posléze přestal být udržován úplně. V roce 1547 začalo nezdařené povstání českých stavů, ve kterém se angažovali Šlikové i obec Jáchymov, jež vpustila do hradu i města v březnu toho roku saského velitele Thumshirna. To znamenalo definitivní dovršení královské vlády nad Jáchymovem, horní desátek byl Šlikům odňat. V roce 1548 se tedy stal hrad královským majetkem a pro jeho špatný stav ohledala komise královské komory. V letech 1548-1558 se na hradě usídlil královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Prosperita stříbrných dolů začala tehdy slábnout, ložiska byla již dost vyčerpána. V letech 1618-1620 za stavovského povstání drželi hrad spolu s městem Mansfeldovi vojáci, po jejich odchodu zde byla císařská posádka. Roku 1639 byl při obléhání města jednotkou švédského vojska pod vedením generála Banéra hrad značně poškozen dělostřeleckou palbou a vyhořel. Poté byl ponechán svému osudu, údržby se dostalo pouze dvou věžím, zdivo hradeb bylo rozebráno jako stavební materiál. Po roce 1947 hradní objekt býval majetkem Městského národního výboru Jáchymov. ve dnech 22. dubna – 16. června 2004 proběhl s přestávkami sondážní archeologický výzkum hradu z důvodu projektu rodinného domku poblíže věže Prachárna, který zde byl poté postaven.


hrad - postaven v letech 1516-1517 stavitelem Janem Münnichem, 1525 poškozen a následně opraven, 1639 značně poškozen dělostřeleckou palbou a požárem. Poté ponechán svému osudu, údržby se dostalo pouze věžím. Zdivo hradeb bylo rozebráno jako stavební materiál.

předpokládaný půdorys hradu - černě dochované zdivo


Široký hradní ostroh na čelní straně přeťat příkopem, dochovaným pouze z části na západní straně, za nímž byl, snad dodatečně, vyhozen masivní val přiléhající z venčí k čelní zdi hradu
vlastní jednodílný hrad představoval pravidelnou obdélnou dispozici o půdorysu 65 x 50 metrů s minimálně dvěma, pravděpodobně však čtyřmi okrouhlými věžemi v nárožích o průměru 8 metrů a síle zdiva 1,7 metru. Dnes zachovány věže severovýchodní a jihozápadní
prostor u jihovýchodní věže a východní hradby byl navýšen samotnou destrukcí hradby a destrukcí objektu, který k této hradbě těsně přiléhal. Areál zde dosahoval stejné výšky jako prosto u severovýchodní věže, celý prostor vnitřního hradního areálu tak býval v jedné rovině. Z obvodové hradby se na severní straně dochoval pouze úsek při severní věži. Velký okenní otvor v jeho patře napovídá, že se zde k obvodové zdi přikládala zástavba neznámého rozsahu a podoby. V jihovýchodním nároží doposud existují dva valeně zaklenuté sklepy, které náležely dalšímu objektu hradní zástavby. Další objekt přiléhal k západní hradbě těsně u jihozápadní věže.
severovýchodní nárožní v잊likovka - lépe dochovaná a původně zjevně i významnější stojí doposud v plné výši čtyř pater (dnes 19 metrů vysoká), z nichž poslední, vysazené na původních gotických krakorcích je v dnešní podobě dílem úprav z roku 1861. Původní vysazené patro s ochozem bylo opatřeno malými arkýřky a kryto vysokou prohnutou kuželovitou střechou s lucernou. Vysazené členité patro vyšší věže, zachycené ještě na vyobrazeních prvních dvou třetin 19. století, bylo v roce 1861 strženo a nahrazeno dnešním romantickým patrem a kuželovou střechou. Věž je podsklepená, ve vyšších úrovních plochostropá věž, byla vybavena užšími střílnovými otvory. Po zániku hradu byla opatřena kuželovitou střechou s lucernou a upravena na obydlí městského hlásného a sloužila jako městská hláska. Hlásný dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty. Věž vyhořela v 60. letech 20. století, roku 1973 restaurována a zpřístupněna veřejnosti.
jihozápadní nárožní věžPrachárna - dnes nižší, jen 12 metrů vysoká, s podstatně slabšími stěnami. Původně v prvním patře (dnes vchod do věže v přízemí) na straně obrácené do hradního areálu byla otevřena. Vysoký otvor s oválným zaklenutím dodatečně, nejspíše v 16. století zazděn. Patro věže je zaklenuto křížovou klenbou, vyšší úrovně bez patrných otvorů. Na severní straně ve zdivu patrný otisk po provázání s obvodovou hradbou do značné výšky, otisk na východní straně chybí. V 18. a v 19. století věž sloužila jako skladiště střelného prachu horního úřadu.
V blízkosti této věže existoval ještě před stavbou silnice, která hradní areál necitlivě narušila, zbytek baštovitého či plášťového objektu obrácený k jihovýchodu, snad pozůstatek polokruhové předsunuté bašty.
Malý dvouprostorový domek, odstraněný při posledních úpravách, býval parazitní zástavbou z doby ulitárního využití hradního areálu v pokročilém novověku. Zhruba ve středu severovýchodní strany je plány z 19.století doloženo rozměrné, dnes zcela zaniklé stavení, které nejspíše využilo zdiva hradních budov, snad paláce.

Prostor před věží Šlikovka parkově upraven a prostor u věže Prachárna odtěžen a po archeologickém výzkumu zde vystavěn rodinný domek. Hradní areál protíná silnice vedoucí do Nového Města a dále na Mariánskou.

hrad Freudenstein na důlní mapě Jáchymova z roku 1556

podoby hradu na horních mapách z let 1589 a 1593

hrad Freudenstein nad Jáchymovem na rytině Karla Liebschera z 19. století

Šlikovka na rytině Karla Liebschera z 19. století

Šlikovka s přistavěným domem na rytině Karla Liebschera z 19. století

Prachárna s předsunutou baštou na rytině Karla Liebschera z 19. století

hrad Freudenstein na Friedrichově pohlednici z počátku 20. století

hrad Freudenstein na pohlednici z počátku 20. století

Šlikovka po požáru v 60. letech 20. století

Šlikovka od severozápadu - květen 2004

archeologický výzkum u Prachárny odkryl hradební zeď - květen 2004

Prachárna před rekonstrukcí - květen 2004

Prachárna s novodobým rodinným domem - červen 2009

Prachárna od jihu od silnice z Jáchymova - červen 2009

Prachárna s viditelným lícováním hradební zdi na plášti věže - červen 2009

novodobý domek kopírující původní hradební zeď - červen 2009

věž Šlikovka od východu - červen 2009

Šlikovka se zbytkem původní hradební zdi - červen 2009

Šlikovka z vnitřního nádvoří hradu - červen 2009

použitá literatura :

Durdík, T. 1999 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 135/136
Klsák, J. 2004 : Z archeologických výzkumů Krajského muzea Karlovy Vary v roce 2004, 16/25, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 18/19
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 72/73
Kuča, K. - Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 236, 255
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 3 (A-J), Praha, 565

1 komentář:

  1. Překontrolovat eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde 1,000,000y klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Obchod odkudkoli - Váš čas je drahý. Obchodujte na počítači, mobilu a tabletu

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat